Categories
projekty Uncategorized

Obracíme se na MPSV s nabídkou spolupráce v oblasti zaměstnanosti

V posledních třech letech jsme se v rámci projektu Dobrá práce v obci intenzivně věnovali postavení lidí, kteří se cyklí v opakované nebo dlouhodobé nezaměstnanosti, prekérních pracech a nízkých příjmech – tedy skupiny lidí, která by měla stát v centru pozornosti státních politik zaměstnanosti. Máme zpracovánu řadu analýz, o které je možné se v tvorbě veřejných politik opírat:

Ekonomické dopady současné pandemie budou charakter nezaměstnanosti měnit, je nicméně pravděpodobné, že bez adekvátní státní podpory (na jejíž potřebnost jsme s dalšímí organizacemi  upozorňovali na začátku první vlny pandemie) se prohloubí popisované trendy prekarizace. To povede ke zhoršení postavení lidí, kteří jsou již dnes ve špatném postavení, a rozšíří skupiny lidí, kteří budou ohroženi upadnutím do cyklu nezaměstnanosti a nestálé práce. 

Z tohoto důvodu se ve spolupráci s dalšími organizacemi obracíme na Ministerstvo práce a sociálních věcí, Úřad práce České republiky a na další aktéry s následující výzvou:

VÝZVA K JEDNÁNÍ O ZMĚNÁCH V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI A PŘÍJMŮ

Vážení zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí, Úřadu práce České republiky a sociálních partnerů,

v souvislosti s nadcházející ekonomickou recesí a očekávaným nárůstem nezaměstnanosti se na Vás jako zástupci občanského sektoru obracíme s výzvou k zahájení diskuze o potřebných změnách v politice zaměstnanosti a příjmů osob ohrožených ztrátou zaměstnání nebo bez zaměstnání.

Jsme přesvědčeni o tom, že při nastavování podmínek pro vedení v evidenci zájemců a uchazečů o zaměstnání, poskytování příležitostí aktivizace nezaměstnaným a uspokojování personálních potřeb zaměstnavatelů musí být více než dosud zohledňována reálná situace těch, jichž se uplatňovaná opatření týkají. Chystané změny zákona o zaměstnanosti a zákonů upravujících nepojistné sociální dávky je třeba analyzovat v jejich vzájemné provázanosti a z pohledu disponibilních příjmů jednotlivců a rodin. Nastavovaná opatření musí být funkční i z hlediska zaměstnavatelů. 

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo ve spolupráci se sociálními partnery legislativní úpravu kurzarbeitu v podobě podpory v době částečné zaměstnanosti, má připraveny dvě novely zákona o zaměstnanosti a avizuje návrh změn nastavení podpory v nezaměstnanosti a aktivizačních opatření. V oblasti nepojistných sociálních dávek je ve stavu po připomínkách zákon o přídavku na bydlení, jímž mají být nahrazeny stávající dávky příspěvek a doplatek na bydlení, a chystá se úprava konstrukce a nastavení valorizace životního a existenčního minima. 

Příjmy domácností ze zaměstnání a z dávkových systémů, stejně jako odliv části těchto příjmů exekucemi nebo oddlužováním, jsou spojité nádoby, bez jejichž zohlednění nelze nastavit funkční model podpory osob v obtížích souvisejících s ekonomickými změnami ve společnosti.

Vyzýváme Vás proto k uspořádání společného jednání na půdě MPSV nebo Generálního ředitelství Úřadu práce ČR nad níže uvedenými tématy zaměstnanosti a příjmů v polovině října 2020, dle Vašich časových možností.

Diskusní okruhy:

  1. Postupy Úřadu práce ČR ve změněných společenských podmínkách, které budou vyžadovat větší důraz na aktivní politiku zaměstnanosti a efektivní zvládnutí zvyšování počtu žadatelů o nepojistné sociální dávky: komplexní podpora klientů jako uchazečů o zaměstnání a zároveň jako příjemců dávek, využívání “kalkulačky příjmů“, zvyšování předvídatelnosti a přezkoumatelnosti rozhodnutí, zjednodušení formulářů, rozšíření možnosti elektronického či jiného podání žádostí o zprostředkování zaměstnání a o dávky. 
  2. Nový spotřební koš pro konstrukci životního minima, nastavení valorizace životního minima a využívání jeho vlivu na příjem nezaměstnaných i (ve větší míře) zaměstnaných osob k podpoře setrvání a/nebo návratu na trh práce.
  3. Změny v podpoře v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci či jiných aktivizačních opatřeních se snahou vyrovnat tyto zásluhové podpory s ostatními pojistnými dávkami (nad 60 procent čistého příjmu, po dostatečně dlouhou podpůrčí dobu pro naplnění účelu podpory).
  4. Možnosti nastavení nebo prohloubení spolupráce veřejných služeb zaměstnanosti s bezplatnými dluhovými poradnami, poskytovateli sociálních a aktivizačních služeb. 

Věříme, že společné setkání či setkávání nad výše uvedenými body umožní lepší přípravu na výzvy, které v brzké době čekají nejen trh a státní úřady, ale i nestátní organizace pomáhající klientům uplatnit se a setrvat v zaměstnání.

Alena Zieglerová, Institut pro sociální inkluzi
Filip Pospíšil, Lucie Trlifajová, Centrum pro společenské otázky – SPOT
Lenka Máchová, Lucie Rybová, Český helsinský výbor
Lenka Ouředníčková, Gabriela Hendlová, Rubikon Centrum
Jan Černý, Člověk v tísni

Categories
Uncategorized

Otázky a odpovědi k žádostem o sociální dávky

Stále větší část populace je ohrožena poklesem příjmu, takže stále více lidí žádá o sociální pomoc. Ti budou potřebovat dostatečnou a rychle vyplacenou podporu, aby si mohli udržet bydlení, aniž by se výrazně zadlužili. V březnu 2020 jsme proto zpracovali základní přehled nepojistných dávek, o které mohou žádat osoby, které čelí poklesu příjmu. 

Nárůst počtu žádostí bohužel prohlubuje dlouhodobé problémy v systému dávek v ČR. Podání žádosti o sociální dávky je náročné nejen pro samotné žadatele, ale i pro ty, kteří je tímto procesem provázejí. Vzhledem k omezené dostupnosti oficiálních informací a přetížení pracovníků Úřadu práce noví žadatelé ani mnozí sociální pracovníci často nevědí, jak mají správně postupovat. 

Rozhodli jsme se proto poskytnout odpovědi na časté dotazy a problémy, s nimiž se setkáváme při podávání žádostí o dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory. Text, který vzniká ve spolupráci Centra pro společenské otázky-SPOT, Institutu pro sociální inkluzi (IPSI), Asociace organizací v oblasti vězeňství (AOOV) a Českého helsinského výboru, z. s., bude průběžně aktualizován na základě podnětů získaných především od pomáhajících organizací. Máte nějaký dotaz z praxe, na který byste rádi znali odpověď, který zároveň není v textu níže? Máte zájem zapojit se do veřejné debaty o systému dávek? Vyplňte prosím formuláře zde.

Categories
média projekty

Nastavme spravedlivější exekuční systém

Výzva organizací věnujících se sociální problematice

Praha, 3. června 2020 

Vyzýváme politiky a političky, aby v rámci aktuálně projednávané novely exekučního řádu podpořili přijetí tzv. čisté teritoriality exekutorů, zastavení starých nevymahatelných exekucí, zavedení chráněného účtu a změnu výpočtu srážek z příjmu. Tyto legislativní změny zásadně přispějí k řešení temné exekuční minulosti, která dopadá nejen na životy jednotlivců potýkajících se s dluhy, ale i na socioekonomickou situaci celé České republiky.

Jako organizace, které se dlouhodobě věnují sociální problematice, se denně setkáváme s negativními dopady exekucí. Problém s předlužeností v Česku narostl zejména v důsledku absence regulace malých půjček a neadekvátně nastaveného systému vymáhání dluhů. Přestože legislativní změny přijaté v uplynulých letech znemožnily řadu nejproblematičtějších praktik, některé systémové problémy a zatížení statisíců obyvatel nesplatitelnými dluhy přetrvává dodnes. Podporujeme proto přijetí níže uvedených komplexních opatření, díky nimž lidé s exekucemi nebudou nadále nuceni pracovat na hraně formálního pracovního trhu nebo zcela mimo něj a budou moci vystoupit z cyklu dluhové pasti.

Categories
média projekty

Výzva k obnovení rovného přístupu občanů České republiky k doplatku na bydlení

Vláda v současnosti přijímá řadu opatření směřujících k udržení pracovních míst. Přesto lze předpokládat, že část pracovních míst bude buď utlumena, nebo zanikne, a skokově se tak zvýší počet osob bez dostatečného příjmu. Tito lidé budou odkázáni na sociální dávky, přičemž flexibilita celého systému bude klíčová pro stabilizaci jejich situace, zejména bydlení.

Jednou z dávek, která tuto základní ochranu umožňuje, je doplatek na bydlení. V řadě obcí ovšem jeho využití není možné, protože celé obce nebo jejich podstatné části byly označeny za oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, a dávku zde nelze vyplácet.

Touto výzvou chceme poukázat na hrozbu spojenou s tímto omezením pro osoby nově žádající o doplatek na bydlení v souvislosti s dopady výskytu COVID-19. Chceme apelovat na kompetentní orgány, aby zvážily zrušení opatření, kterými byla tato bariéra v přístupu k podpoře v bydlení zavedena.

Udržet si bydlení je předpokladem pro překonání krize

V českém systému sociálních dávek je velký důraz kladen na podporu udržení bydlení, protože stabilní bydlení je základem a podmínkou pro řešení nepříznivé situace a plnohodnotného zapojení do běžných ekonomických a sociálních aktivit.

Platí to o to silněji v současné situaci, kdy se vlády i celé společnosti snaží vypořádat s pandemií nákazy COVID-19. Bydlení je podmínkou a předpokladem úspěšnosti tohoto snažení.

Categories
média projekty

Výzva ke zmírnění sociálních dopadů pandemie COVID-19

Vážený pane premiére, vážení členové vlády,

obracíme se na vás s výzvou, abyste v rámci opatření reagujících na současnou pandemii onemocnění COVID-19 umožnili dočasné rozšíření sociální podpory pro lidi, kteří v jejím důsledku ztratili přístup k příjmu ze zaměstnání. 

Mezi nejvíce ohrožené skupiny patří drobní podnikatelé a lidé pracující na dočasné smlouvy, dohody nebo přes agentury práce. Na těchto méně stabilních pozicích často pracují lidé s nižšími příjmy, pravděpodobně patřící k té čtvrtině obyvatel Česka, která i v době vrcholící konjunktury téměř neměla finanční rezervy, nebo ke 40 % obyvatel patřících ke strádající nebo ohrožené třídě

Vláda v současnosti připravuje soubor opatření v řádech miliard korun, které mají udržet stabilitu pracovních míst. Opatření cílí na podniky, živnostníky a zaměstnance pracující na plný úvazek. Bohužel ale lidé pracující na dohody o pracovní činnosti nebo o provedení práce nebudou před dopady krize nijak chráněni, v delším horizontu pak ani zaměstnanci agentur práce. Limitovaná je i ochrana pro malé živnostníky, která je postavena na principu podpory úvěrů a slev na pojistném. Mezi drobnými podnikateli bude řada těch, pro které je vzhledem k nižší hladině příjmů, omezeným rezervám a nejistému výhledu přijetí půjčky velmi rizikové. Ohroženy jsou i rodiny s dětmi, které budou dlouhodobě odkázány na příjmy z ošetřovného, zejména samoživitelé a samoživitelky.

Je na místě očekávat, že se řada těchto lidí dočasně ocitne v situaci, kdy nebudou s to ze svých příjmů pokrýt náklady na život. Lze předpokládat, že současná krize je dočasná, nicméně pokud nebudou nastaveny vhodné mechanismy pro zmírnění jejích akutních dopadů, mohou se její sociální a ekonomické náklady v budoucnu výrazně znásobit. Vzhledem ke zkušenosti, kterou jako společnost máme s předlužením, považujeme za klíčové předcházet situaci, kdy jsou lidé ve finančním nouzi odkázáni na půjčky. 

Vyzýváme vás proto k zajištění dočasných nelegislativních úprav dávkového systému s cílem ochrany nejohroženějších skupin obyvatel. Finanční stabilita a rychlá možnost obnovy kupní síly obyvatel jsou klíčové pro udržení a rychlou obnovu ekonomiky. V českém kontextu často zaznívá, že dávky mají fungovat jako “trampolína” v období poklesu příjmu. Teď nastala chvíle, kdy by měl sociální systém tuto roli sehrát a nabídnout zásadní podporu proti finanční destabilizaci domácností a jejich pádu do pasti půjček a dluhů. 

Categories
média

Jaké dávky mohou čerpat OSVČ (a nejen oni) v případě poklesu příjmu?

Text vznikl ve spolupráci Centra pro společenské otázky – SPOT (Lucie Trlifajová, Karel A. Novák) a organizace IQ Roma servis (Adam Fialík)

Současnou epidemiologickou situací jsou specificky ohrožení živnostníci, kteří přišli o výdělek z podnikání, onemocněli či jsou v karanténě. Výpadek v podnikání není pokryt žádným veřejným pojistným systémem. Nárok na nemocenskou vzniká až po 15 dnech nemoci (nebo karantény), a pouze těm, kteří si platili připojištění. Ti, kteří měli příjem alespoň 12 měsíců v průběhu posledních dvou let mohou – po pozastavení živnosti a registraci na úřadě práce – žádat o podporu v nezaměstnanosti. Ale ani tyto dávky nemusí stačit na pokrytí finančních potřeb domácnosti, navíc na ně řada lidí nedosahuje. V takovém případě je možné žádat o další podporu v rámci systému sociálních dávek, které nejsou podmíněny předchozími pojistnými odvody. 

U těchto, tzv. nepojistných dávek se neposuzuje příjem jednotlivce, ale celé domácnosti (které ovšem nejsou pro všechny dávky stejně definovány). Pro případy náhlého výpadku příjmu jsou určeny dávky v systému hmotné nouze, které jsou zatíženy značným prověřováním příjmu a majetku. Jsou ale schopny zajistit prostředky na základní potřeby v krizové situaci, tedy zabránit propadu na úplné dno. Dávky v systému státní sociální podpory pak mají charakter dlouhodobé podpory při trvajícím sníženém příjmu. Nabízejí určitou podporu rodinám s dětmi nebo mohou snížit náklady na bydlení. 

Následující text krátce shrnuje, jak tyto dávky fungují. Zaměřujeme se podrobněji na situaci OSVČ, možnost žádat o nepojistné dávky samozřejmě není omezena jen na tuto skupinu.

Categories
Uncategorized

Reforma dávek na bydlení vychází z problematické metodiky, odnesou to perifernější obce

V návrhu změn dávek na bydlení, které předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), je mimo jiného nově vymezeno, kolik bude stát doplácet chudým domácnostem na pokrytí nákladů na bydlení: Je navržen nový postup výpočtu normativních nákladů na bydlení. V tomto článku se podíváme na dopady nově navržené metody stanovení normativních nákladů na bydlení (normativů) a jak se návrh promítne do sociální situace v městech a obcích Česka.

Velká část obcí by podle návrhu musela čelit výraznému snižování dávek na bydlení, což by znamenalo ohrožení stability bydlení desetitisíců nízkopříjmových domácností. Celkově by si podle návrhu pohoršily domácnosti v obcích na asi 40 % území republiky, domácnosti v obcích na asi 20 % území by si musely na nájem připlatit ze svého dokonce 20-50 korun na metr čtvereční měsíčně.

Hlavní zjištění

Analýza podkladových dat k návrhu zákona ukazuje, že:

  • Normativy na bydlení jsou už dnes celorepublikově příliš nízko, budou se ale dále snižovat na 40 % území
  • Navrhované normativy pomáhají spíše lidem v ekonomicky aktivnějších regionech, jinde naopak situaci výrazně zhorší
  • Změny jsou nesystematické, což poukazuje na problematičnost modelu, z něhož mají být normativy vypočteny
  • Navrhované normativy neodpovídají reálným nákladům bydlení – jsou na většině území hluboko pod cenami, které mohou pokrýt náklady na údržbu bytu

Hlavní příčinou je, že pro navrhovanou změnu výpočtu dávek na bydlení je použit model, který znevýhodňuje periférnější obce.

Srovnání, jak se změní, kolik domácnosti doplácí nad rámec normativních nákladů na bydlení do výše mediánu tržních nájmů podpořených domácností.
Někde vydělají, jinde prodělají. Srovnání, jak se změní, kolik domácnosti doplácí nad rámec normativních nákladů na bydlení do výše mediánu tržních nájmů podpořených domácností.
(Data nejsou dostupná za Šumpersko a Jesenicko, za vojenské újezdy)
Categories
média projekty

Minimální důstojná mzda

Je normální jet na dovolenou, zajít jednou za čas na koncert, zaplatit dětem tábor, uspořit na nečekané výdaje?
Kolik musíme brát, abychom si podobné běžné věci mohli dovolit?
A jak daleko je této částce i po současném zvyšování česká minimální mzda?


Zástupci Centra pro Společenské otázky – SPOT se v posledních čtyřech letech podíleli jako klíčový aktéři na výpočtu tzv. Minimální důstojné mzdy, částky, která by měla umožnit pokrýt základní potřeby pro důstojný život. Koncept navazuje na zahraniční debaty o tzv. living wage a přenáší je do českého kontextu.

Categories
média projekty výzkumná zpráva

Kdo jsou nezaměstnaní deset let po krizi?

Deset let po začátku ekonomické krize zažívá Česká republika historicky nejnižší míru nezaměstnanosti. Přináší však vysoká míra zaměstnanosti prosperitu a jistotu všem obyvatelům České republiky? Jaký charakter má současná nezaměstnanost a kdo vlastně jsou dnešní nezaměstnaní? Jaká opatření mohou přispět k efektivnímu ukončování dlouhodobé nezaměstnanosti a ekonomické nejistoty?

Představujeme vám sérii krátkých analýz – tzv. factsheetů – o vývoji nezaměstnanosti a podobách ekonomické a sociální (ne)jistoty od roku 2008. Níže naleznete shrnutí hlavních zjištění a doporučení společně s odkazy na příslušné factsheety.

Categories
média projekty

V boji s chudobou se vláda chystá přijmout opatření, která byznys s chudobou nevyřeší a situaci chudých dále zhorší

Společné prohlášení

  • SPOT – Centra pro společenské otázky (Lucie Trlifajová, Karel A. Novák),
  • Institutu pro sociální inkluzi (Martin Šimáček, Alena Zieglerová),
  • společnosti Člověk v tísni (Jan Černý),
  • LUMOS (Jan Klusáček),
  • Platformy pro sociální bydlení (Vít Lesák)

k závěrům a ukončení činnosti „Pracovní skupiny k problematice 15 opatření pro boj s chudobou“, kterou svolávalo Ministerstvo práce a sociálních věcí: