Je normální jet na dovolenou, zajít jednou za čas na koncert, zaplatit dětem tábor, uspořit na nečekané výdaje?
Kolik musíme brát, abychom si podobné běžné věci mohli dovolit?
A jak daleko je této částce i po současném zvyšování česká minimální mzda?
Zástupci Centra pro Společenské otázky – SPOT se v posledních čtyřech letech podíleli jako klíčový aktéři na výpočtu tzv. Minimální důstojné mzdy, částky, která by měla umožnit pokrýt základní potřeby pro důstojný život. Koncept navazuje na zahraniční debaty o tzv. living wage a přenáší je do českého kontextu.
Author: admin
Deset let po začátku ekonomické krize zažívá Česká republika historicky nejnižší míru nezaměstnanosti. Přináší však vysoká míra zaměstnanosti prosperitu a jistotu všem obyvatelům České republiky? Jaký charakter má současná nezaměstnanost a kdo vlastně jsou dnešní nezaměstnaní? Jaká opatření mohou přispět k efektivnímu ukončování dlouhodobé nezaměstnanosti a ekonomické nejistoty?
Představujeme vám sérii krátkých analýz – tzv. factsheetů – o vývoji nezaměstnanosti a podobách ekonomické a sociální (ne)jistoty od roku 2008. Níže naleznete shrnutí hlavních zjištění a doporučení společně s odkazy na příslušné factsheety.
Společné prohlášení
- SPOT – Centra pro společenské otázky (Lucie Trlifajová, Karel A. Novák),
- Institutu pro sociální inkluzi (Martin Šimáček, Alena Zieglerová),
- společnosti Člověk v tísni (Jan Černý),
- LUMOS (Jan Klusáček),
- Platformy pro sociální bydlení (Vít Lesák)
k závěrům a ukončení činnosti „Pracovní skupiny k problematice 15 opatření pro boj s chudobou“, kterou svolávalo Ministerstvo práce a sociálních věcí:
Lucie Trlifajová a Tomáš Samec z Centra pro společenské otázky SPOT reagují na návrh vlády z června 2019 zásadně překopat systém sociální podpory bydlení.
Přestože v České republice v posledních letech klesá nezaměstnanost a rostou mzdy, přístup ke kvalitnímu bydlení představuje jednu z velkých výzev současnosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje zákon rušící dosavadní hlavní nástroje politiky bydlení, příspěvek a doplatek na bydlení, a zavádějící novou dávku přídavek na bydlení.
Návrh zákona ruší systém dávek na bydlení, který pro řadu domácností představuje prostředek, jak si zajistit kvalitní bydlení ve standardních bytech.
Dosavadní systém, umožňuje současně pomáhat ohroženým skupinám (senioři, nekompletní rodiny) i pracujícím, kteří mají nízké mzdy a bydlí v ekonomických centrech, kde rostou náklady na bydlení.
Bez existence adekvátních bytových kapacit a nástrojů pro sociální nebo dostupné bydlení se změnou dávek na bydlení stát zbavuje jednoho z mála konkrétních a fungujících nástrojů v politice bydlení.
Tato legislativní změna sebou přináší celou řadu rizik:
V současnosti (leden 2019) probíhá debata o navýšení nezabavitelné částky, tedy částky, u níž je garantováno, že musí zůstat osobám v exekuci po exekučních srážkách (změna Nařízení č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách).
Předkládaný návrh je ovšem velmi omezený, počítá pouze s navýšením tzv. motivační složky. Toto umožní navýšení příjmů jen osobám s vyšší mzdou. Nepomůže nízkopříjmovým domácnostem, které nemají možnost si zvýšit příjem ze zaměstnání, specificky seniorům nebo zadluženým ženám samoživitelkám, ani lidem žijícím ve větších městech. Pro tyto pracující tak legální zaměstnání nadále zůstává finančně nevýhodné, a jsou vytlačováni do šedé ekonomiky.
Na konci listopadu jsme publikovali kalkulačku a analýzu vzájemného vztahu mezi systémem dávek, daní a exekucí. Jako jeden z hlavních problémů jsme identifikovali nesprávné nastavení nezabavitelné částky. Nyní přidáváme rozbor důvodů, proč je nutné ji změnit a jakým způsobem.
13 důvodů proč je nutné změnit nezabavitelnou částku
Série změn v dávkových systémech v posledním desetiletí byla zaváděna s ambicí zvýšit rozdíl mezi příjmem domácnosti, v níž je alespoň jeden dospělý člen formálně zaměstnaný, a domácností, ve které tomu tak není. V praxi se však výzkumník v terénu stále setkává s tvrzením, že „práce se nevyplácí“, přičemž „prací“ je myšleno formální zaměstnání.
Čím to je? Důvodů je celá řada, ale především je třeba říci, že způsoby modelování „výhodnosti práce“ v rámci českým dávkovým systémům přehlížely jednu z klíčových proměnných – exekuce. V Česku byla v roce 2017 v exekuci necelá desetina obyvatel, z nichž více než polovina čelila třem a více exekucím, exekuce disproporčně silně dopadají na nízko-příjmové domácnosti.
Kalkulačka
Categories
Dobrá práce v obci
Tříletý projekt Dobrá práce v obci je financován z Evropského sociálního fondu, Operačního programu Zaměstnanost, výzvy 024 Sociální inovace v oblasti sociálního začleňování a přístupu na trh práce pro nejohroženější skupiny.
Realizátory projektu jsou tři subjekty: Nová škola o.p.s. (nositel projektu, administrativní vedení), Centrum pro společenské otázky – SPOT (odborný grant projektu, obsahové vedení) a Multikulturní centrum Praha z.s. (spolupráce na výzkumných aktivitách a veřejných akcích).
Výzkumná pozice (0,5 úvazku): Spolupráce na studii veřejného zaměstnávání
Hledáme výzkumníka/výzkumnici v rámci projektu Dobrá práce v obci, který se věnuje různým formám vytváření pracovních míst v rámci veřejných institucí (VPP a další formy dotovaných míst, sociálně odpovědné veřejné zakázky, etc).
Categories
Kalkulačka sociálních dávek
Ve spolupráci s datovým týmem Českého rozhlasu vznikla kalkulačka sociálních dávek, která navazuje na studii Kdy se práce vyplatí? Analýza ekonomických motivací k zaměstnání zpracovanou Lucií Trlifajovou.