Categories
Tisková zpráva

“Celý život jsem pracoval, teď mi nikdo nepomůže”

Pandemie odhalila trhliny v systému sociální ochrany prekérních pracovníků, do statistik se jejich situace zatím nepromítla.

Počet příjemců dávek v hmotné nouzi se během roku 2020 téměř neměnil. Vzrostl z 1,29 procenta na pouhých 1,34 procent. Některé sociální dávky, například příspěvek na bydlení, Češi loni čerpali méně než doposud. A to navzdory nárůstu nezaměstnanosti, kdy se počet uchazečů o zaměstnání dostal na úroveň roku 2017, tedy na 4,3 procenta. Část populace ohrožená ekonomickými dopady koronavirové krize se podle autorů projektu Mapa nezaměstnanosti z Centra pro společenské otázky – SPOT totiž v oficiálních statistikách zatím neobjevuje, navíc mají omezenou možnost sociální dávky čerpat. 

Podíl nezaměstnaných osob v loňském roce vzrostl z 3,4 na 4,3 procenta. Z toho největší nárůst zaznamenaly Karlovarský kraj (z 3,3 na 5,6 procent) a hlavní město Praha (z 2,1 na 3,7 procent). Nový projekt z dílny Centra pro společenské otázky – SPOT Mapa nezaměstnanosti a sociální nejistoty zachycuje paradoxní vývoj růstu nezaměstnanosti na straně jedné a stagnace, a v některých případech dokonce poklesu, čerpání sociálních dávek na straně druhé. Doprovodná analýza zaměřující se na tento paradox, ukazuje, že se do rizikové situace loni dostávali i lidé v poměrně stabilní finanční situaci, kteří o sociální dávky běžně nežádají. “Drobní podnikatelé nebo osoby pracující na dohodu mají omezený přístup k běžné sociální podpoře a zabezpečení. V krizové situaci, jakou je pandemie, je pak nutné hledat k řešení jejich sociální situace ad hoc nástroje jako ošetřovné nebo kompenzační bonusy,” uvádí Lucie Trlifajová, vedoucí výzkumného týmu SPOT. 

ČSÚ zaznamenal v průběhu roku 2020 dvojnásobný pokles odpracovaných hodin u pracovníků na prekérních pozicích oproti zaměstnancům. Podle PAQ Research má nyní až pětina z těchto pracovníků problém se splácením závazků nebo dluhy. Zjištění analýzy SPOT navíc ukazuje, že státní podpora prekérních pracovníků je nedostatečná a přichází často pozdě. Řada živnostníků má podle výzkumníků problém pokrýt základní náklady. Přesto podobně jako v předchozích letech pobírala dávky jen malá část z nich. “Na úřad práce se živnostníci zdráhají přihlásit. Znamená to omezení podnikání a nulový nárok na kompenzace,” vysvětluje Andrea Svobodová, výzkumnice, která vedla rozhovory s lidmi zasaženými pandemií. A dodává: “Tito lidé milují své profese a doufají v co nejdřívější návrat k normálu. Mezitím si hledají překlenovací práce. Minimalizují náklady. A pokud mají možnost, obrací se s prosbou o pomoc na své rodiny. Někdy jsou ale odkázání na půjčky nebo prodej osobních věcí.

Vedle skutečnosti, že se o dávky prekérní pracovníci stydí požádat, sehrály podle zjištění výzkumníků klíčovou roli také státní politiky. V červenci 2020 začala platit novela zákona o státní sociální podpoře. V tom samém měsíci klesl o 35 tisíc domácností počet příjemců příspěvku na bydlení. Ten loni pobíralo pouhých 3,5 procenta. Příspěvek na živobytí lehce přes 1 procento. Přídavky na děti byly vyplaceny na cca 9,5 procent nezaopatřených dětí. Ukazují se tak dlouhodobé nesrovnalosti mezi velmi omezeným sociálním systémem a širokou skupinou osob v nejisté ekonomické situaci. “Na případu osob v nejistých zaměstnáních dochází vlivem pandemie ke zviditelnění dlouhodobých systémových problémů sociální politiky ČR – prekérní práce a nízké mzdy, vysoké ceny bydlení, obtížně řešitelné exekuce, problematické možnosti skloubení práce a péče,” uzavírá Trlifajová s tím, že by stát měl do svých politik zaměstnanosti zahrnout i s prekérní pracovníky.

﹡﹡﹡

Součástí projektu Mapa nezaměstnanosti a sociálních nejistot je vedle dat samotných, která jsou k dispozici až na úroveň okresů, i série analýz s doporučeními ke změnám politik zaměstnanosti. Čerstvou aktualizaci mapy za rok 2020 doplňuje studie založená na příbězích prekarizovaných pracovníků a pracovnic během prvního roku pandemie Balancování na hraně a nejisté vyhlídky.

Prezentace z tiskové konference
Klíčová zjištění k Mapě nezaměstnanosti a sociální nejistoty

Výstupy byly realizovány v rámci projektu “Dobrá práce v obci”, reg. číslo projektu CZ.03.3.X/0.0/0.0/15_124/0006493