Rubriky
Tisková zpráva

“Celý život jsem pracoval, teď mi nikdo nepomůže”

Pandemie odhalila trhliny v systému sociální ochrany prekérních pracovníků, do statistik se jejich situace zatím nepromítla.

Počet příjemců dávek v hmotné nouzi se během roku 2020 téměř neměnil. Vzrostl z 1,29 procenta na pouhých 1,34 procent. Některé sociální dávky, například příspěvek na bydlení, Češi loni čerpali méně než doposud. A to navzdory nárůstu nezaměstnanosti, kdy se počet uchazečů o zaměstnání dostal na úroveň roku 2017, tedy na 4,3 procenta. Část populace ohrožená ekonomickými dopady koronavirové krize se podle autorů projektu Mapa nezaměstnanosti z Centra pro společenské otázky – SPOT totiž v oficiálních statistikách zatím neobjevuje, navíc mají omezenou možnost sociální dávky čerpat. 

Rubriky
Tisková zpráva

Analýza mapuje 20 let byznysu s dluhy. Řešení jeho následků mají poslanci na stole

Přehled toho, jak vznikaly a rostly dluhy od nultých let do současnosti přináší nová analýza. Ta identifikuje celkem čtyři pilíře byznysu s dluhy, z nichž se tři v uplynulých letech podařilo zákonodárcům odstranit či omezit. Poslance tuto středu 14. dubna čeká závěrečné aklíčové projednávání novely exekučního řádu, která má řešit vedle přetrvávajících důsledků systémových příčin dluhových pastí z minulosti poslední z pilířů  – volný trh s exekucemi.

Obcházení soudů nebo soudní pasivita. Nepřiměřené advokátní odměny u malých dluhů. I minimální regulace nemorálních, zejména nebankovních, půjček. To jsou tři ze čtyř pilířů exekučního byznysu, které se podle analytiků podařilo postupnou novelizací klíčových kodexů odstranit. Politici mají nyní možnost zregulovat nejen zbývající neřád v podobě konkurenčního prostředí exekutorů, ale zároveň vyřešit nešťastnou exekuční minulost Česka – zastavení statisíců nevymahatelných i protiprávních exekucí. Hlasování o novele exekučního řádu proběhne ve Sněmovně už za týden.

Rubriky
projekty

Výstupy závěrečné konference projektu Dobrá práce v obci

Ve čtvrtek 4. února proběhla celodenní online závěrečná konference projektu Dobrá práce v obci. Přinášíme shrnutí toho hlavního, co zde zaznělo, třeba i pro ty z vás, kdo se nakonec nemohli zúčastnit celého programu. 

Moc děkujeme za příjemně a produktivně strávený společný čas!

VÝCHODISKA PODPORY – Změna postavení na trhu práce

První blok se zaměřoval na příčiny dlouhodobé nebo opakované nezaměstnanosti a následné určení principů, z nichž by měla vycházet podpora této skupiny.

Evropský pohled: Comprehensive approach to the long term unemployment 

Úvodní vstup od Gelu Calaceana z Generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování (DG EMPL) Evropské komise zasadil téma konference do aktuálních evropských debat, ve kterých na základě evaluací politik zaměstnanosti dochází postupně k odklonu od work first přístupů. Zdůraznil důležitost komplexní koordinované podpory, zejména pak přístupu k stabilnímu, adekvátně hodnocenému zaměstnání. 

Rubriky
Uncategorized

Pandemie poukázala na neschopnost sociálního systému efektivně chránit lidi v nejistých pracích

Pandemie ekonomicky nejvíce dopadla na osoby pracující v tzv. prekérních pracích – osoby pracující na dohody, jako OSVČ a ty, kdo skládají příjmy z více zdrojů.

V průběhu roku 2020 vznikaly ad hoc programy, které podpořily statisíce lidí. Jak ale vyplývá z analýzy Centra pro společenské otázky – SPOT, na situace lidí v prekérních pracích nereagovaly vládní programy vždy dostatečně, včas a srozumitelně.

Rubriky
Uncategorized

Důstojná mzda: Ani v roce 2020 více než polovina pracujících nevydělává dost

tisková zpráva ke zveřejnění výše minimální důstojné mzdy za rok 2020

Minimální důstojná mzda pro Českou republiku za rok 2020 vzrostla a čítá 32 438 Kč hrubého, respektive 37 987 Kč hrubého pro Prahu, zůstává tedy lehce nad aktuálním mzdovým mediánem. Příjem v takové výši zajišťoval tento rok jednotlivcům pracujícím na plný úvazek a jejich domácnostem, že zvládnou při stávající hladině cen pokrýt výdaje za všechny běžné věci.

Rubriky
Uncategorized

Jaké dávky je možné čerpat v případě poklesu příjmu?

Text je aktualizací článku z března 2020 publikovaného také na tomto webu. Vznikl ve spolupráci Centra pro společenské otázky – SPOT (Lucie Trlifajová, Karel A. Novák, Martina Seidlová) a organizace IQ Roma servis/Platforma pro sociální bydlení (Adam Fialík)

Současnou epidemiologickou situací jsou specificky ohrožení živnostníci, lidé pracující na dohody či mající další nejisté formy práce, ti, kteří přišli o výdělek nebo jeho část, onemocněli či jsou v karanténě. Pro jednotlivé skupiny připravil stát sice specifické programy podpory – viz weby MPSV – informace pro zaměstnance, MPO – pro OSVČ a podnikatele a finanční správy – pro pracovníky na DPP, DPČ – někteří z nich ale vypadávají (např. při kombinaci více prací, nedostatečném poklesu příjmu, nepodporovaném oboru) či z nich nepokryjí základní výdaje. 

Výpadky příjmu také dopadají silně na pečující o blízké osoby, zejména samoživitelky a samoživitele, kterým nemusí stačit (některá z forem) ošetřovného, může být vyplacena s přílišným zpožděním nebo jim na podporu nevzniká nárok (např. OSVČ s nedoplatky vůči státu, v úpadku, pobírající rodičovský příspěvek, zaměstnanci bez sociálního pojištění, např. s příjmem na DPP do 10 000 Kč, aj.). Do nejisté situace se mohou dostat i živnostníci, kterým vzniká nárok na nemocenskou až po 15 dnech nemoci (nebo karantény), a to pouze těm, kteří si platili připojištění. Jinými slovy, stávající formy podpory nemusí stačit na pokrytí finančních potřeb domácnosti. 

V takovém případě je možné žádat o další podporu v rámci systému sociálních dávek, které nejsou podmíněny předchozími pojistnými odvody. U těchto tzv. nepojistných dávek se neposuzuje příjem jednotlivce, ale celé domácnosti (které ovšem nejsou pro všechny dávky stejně definovány). Následující text krátce shrnuje, jak tyto dávky fungují. 

Rubriky
Uncategorized

Ekologická opatření v krajině mohou pomoci s místní zaměstnaností

Lucie Trlifajová představila na tiskové konferenci spolu s Hnutím DUHA a Komorou obnovitelných zdrojů argumenty, proč je vhodné investice do krajiny spojit se sociálním aspektem zaměstnávání. Na akci byly představeny stínové návrhy opatření, která by neměla chybět v Národním plánu obnovy.

„Do evidence úřadu práce se i přes snahy státní politik často opakovaně vrací lidé s nízkým vzděláním, kteří kvůli exekucím, nutnosti kombinace práce a péče nebo jiným problémům nemohou dojíždět do zaměstnání. Navrhovaná opatření představují jedinečnou příležitost pro tvorbu lokálních pracovních míst pro tyto lidi – win-win situace jak pro zaměstnance, tak pro společnost jako celek.“

Lucie Trlifajová, ředitelka projektu Dobrá práce, Centrum pro společenské otázky – SPOT
Lucie Trlifajová: Sociální dimenze ekologických opatření v krajině

Nejde jen o zapojení nezaměstnaných nebo lidí ohrožených sociálním vyloučením, ale všech, kdo jsou ohroženi opakovanou nezaměstnaností. Jedná se tedy o lidi s vícero znevýhodněními, s nižším vzděláním, o lidi v nejistých pracích, kteří jsou nejvíce ohroženi změnami ekonomiky.

Lokální pracovní místa, která vzniknou ve spojení s investicemi do krajiny, mohou přinést obcím stabilnější perspektivu zaměstnanosti a řešení sociálních obtíží. Zaměstnávání zranitelných skupin pracujících by mělo být dále propojeno s podporou sociálních pracovníků a systémem tréninku a vzdělávání pro získání lepší kvalifikace. Pracovní místa mohou vznikat v oblasti výstavby i údržby (vodozádržná opatření, energetika, péče o krajinu). Nová pracovní místa v obcích navíc znamenají přínos pro regionální rozvoj i pro zlepšení finanční situace obyvatel.

Rubriky
projekty Uncategorized

Obracíme se na MPSV s nabídkou spolupráce v oblasti zaměstnanosti

V posledních třech letech jsme se v rámci projektu Dobrá práce v obci intenzivně věnovali postavení lidí, kteří se cyklí v opakované nebo dlouhodobé nezaměstnanosti, prekérních pracech a nízkých příjmech – tedy skupiny lidí, která by měla stát v centru pozornosti státních politik zaměstnanosti. Máme zpracovánu řadu analýz, o které je možné se v tvorbě veřejných politik opírat:

Rubriky
Uncategorized

Otázky a odpovědi k žádostem o sociální dávky

Stále větší část populace je ohrožena poklesem příjmu, takže stále více lidí žádá o sociální pomoc. Ti budou potřebovat dostatečnou a rychle vyplacenou podporu, aby si mohli udržet bydlení, aniž by se výrazně zadlužili. V březnu 2020 jsme proto zpracovali základní přehled nepojistných dávek, o které mohou žádat osoby, které čelí poklesu příjmu. 

Nárůst počtu žádostí bohužel prohlubuje dlouhodobé problémy v systému dávek v ČR. Podání žádosti o sociální dávky je náročné nejen pro samotné žadatele, ale i pro ty, kteří je tímto procesem provázejí. Vzhledem k omezené dostupnosti oficiálních informací a přetížení pracovníků Úřadu práce noví žadatelé ani mnozí sociální pracovníci často nevědí, jak mají správně postupovat. 

Rozhodli jsme se proto poskytnout odpovědi na časté dotazy a problémy, s nimiž se setkáváme při podávání žádostí o dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory. Text, který vzniká ve spolupráci Centra pro společenské otázky-SPOT, Institutu pro sociální inkluzi (IPSI), Asociace organizací v oblasti vězeňství (AOOV) a Českého helsinského výboru, z. s., bude průběžně aktualizován na základě podnětů získaných především od pomáhajících organizací. Máte nějaký dotaz z praxe, na který byste rádi znali odpověď, který zároveň není v textu níže? Máte zájem zapojit se do veřejné debaty o systému dávek? Vyplňte prosím formuláře zde.

Rubriky
média projekty

Nastavme spravedlivější exekuční systém

Výzva organizací věnujících se sociální problematice

Praha, 3. června 2020 

Vyzýváme politiky a političky, aby v rámci aktuálně projednávané novely exekučního řádu podpořili přijetí tzv. čisté teritoriality exekutorů, zastavení starých nevymahatelných exekucí, zavedení chráněného účtu a změnu výpočtu srážek z příjmu. Tyto legislativní změny zásadně přispějí k řešení temné exekuční minulosti, která dopadá nejen na životy jednotlivců potýkajících se s dluhy, ale i na socioekonomickou situaci celé České republiky.

Jako organizace, které se dlouhodobě věnují sociální problematice, se denně setkáváme s negativními dopady exekucí. Problém s předlužeností v Česku narostl zejména v důsledku absence regulace malých půjček a neadekvátně nastaveného systému vymáhání dluhů. Přestože legislativní změny přijaté v uplynulých letech znemožnily řadu nejproblematičtějších praktik, některé systémové problémy a zatížení statisíců obyvatel nesplatitelnými dluhy přetrvává dodnes. Podporujeme proto přijetí níže uvedených komplexních opatření, díky nimž lidé s exekucemi nebudou nadále nuceni pracovat na hraně formálního pracovního trhu nebo zcela mimo něj a budou moci vystoupit z cyklu dluhové pasti.