Text vznikl ve spolupráci Centra pro společenské otázky – SPOT (Lucie Trlifajová, Karel A. Novák) a organizace IQ Roma servis (Adam Fialík)
Současnou epidemiologickou situací jsou specificky ohrožení živnostníci, kteří přišli o výdělek z podnikání, onemocněli či jsou v karanténě. Výpadek v podnikání není pokryt žádným veřejným pojistným systémem. Nárok na nemocenskou vzniká až po 15 dnech nemoci (nebo karantény), a pouze těm, kteří si platili připojištění. Ti, kteří měli příjem alespoň 12 měsíců v průběhu posledních dvou let mohou – po pozastavení živnosti a registraci na úřadě práce – žádat o podporu v nezaměstnanosti. Ale ani tyto dávky nemusí stačit na pokrytí finančních potřeb domácnosti, navíc na ně řada lidí nedosahuje. V takovém případě je možné žádat o další podporu v rámci systému sociálních dávek, které nejsou podmíněny předchozími pojistnými odvody.
U těchto, tzv. nepojistných dávek se neposuzuje příjem jednotlivce, ale celé domácnosti (které ovšem nejsou pro všechny dávky stejně definovány). Pro případy náhlého výpadku příjmu jsou určeny dávky v systému hmotné nouze, které jsou zatíženy značným prověřováním příjmu a majetku. Jsou ale schopny zajistit prostředky na základní potřeby v krizové situaci, tedy zabránit propadu na úplné dno. Dávky v systému státní sociální podpory pak mají charakter dlouhodobé podpory při trvajícím sníženém příjmu. Nabízejí určitou podporu rodinám s dětmi nebo mohou snížit náklady na bydlení.
Následující text krátce shrnuje, jak tyto dávky fungují. Zaměřujeme se podrobněji na situaci OSVČ, možnost žádat o nepojistné dávky samozřejmě není omezena jen na tuto skupinu.
O jaké dávky žádat?
- Pokud řešíte akutní pokles příjmu pod hranici, ze které už nelze uspokojit základní potřeby domácnosti -> dávky pomoci v hmotné nouzi. Ty umí reagovat na nečekané výkyvy příjmu, které jsou posuzovány individuálně na základě specifické situace každého žadatele. Současně je ovšem jejich přiznání přísně podmiňováno snahou zvýšit příjem nejdříve jinou cestou, např. se očekává, že nejdříve využijete své úspory.
- Pokud máte obavu, že nebudete dlouhodobě vycházet s penězi, zejména nebudete mít prostředky na zaplacení nájmu -> dávky státní sociální podpory. Tyto dávky slouží jako podpora při dlouhodobě nízkých příjmech. Testují se u nich jen příjmy domácnosti (nikoliv majetek), zato za delší, většinou čtvrtletní období.
Všechny dávky vyplácí Úřad práce ČR (ÚP), podle typu je ale nutné žádat na různých odděleních – státní sociální podpory nebo hmotné nouze. Úřad má vždy povinnost vaši žádost přijmout a posoudit, případně si vyžádat doplnění. Pokud nemůžete žádost předat pracovníkovi ÚP, je možné ji nechat na podatelně, nebo poslat poštou. V současnosti jsou z důvodu omezení provozu na většině poboček ÚP zřízeny schránky, kde je možné žádosti vložit. Žádosti je možné podat také běžným e-mailem (bez elektronického podpisu). V tom případě je do 5 dní požadováno potvrzení žádosti. Je však vždy dobré kontaktovat příslušnou pobočku telefonicky a vše individuálně domluvit.
Žádost je vhodné podat co nejdříve. Standardní doba pro zpracování dávky je 30 dní. Dávky v hmotné nouzi jsou vypláceny za aktuální měsíc, ve kterém na ně vznikl nárok. Dávky státní sociální podpory jsou vypláceny od následujícího měsíce po přiznání dávky (tj. s měsíčním zpožděním).
Aktivní živnostenský list může být problém
Nárok na dávky a jejich výše se vždy odvíjí od výše příjmu domácnosti. V případě žádosti ze strany OSVČ může započítávaný příjem zásadně ovlivnit, zda máte aktivní nebo pozastavený živnostenský list.
> Pokud držitel či držitelka aktivní živnosti není v pracovní neschopnosti, při výpočtu dávek se předpokládá, že má příjem ve výši poloviny průměrné mzdy, tedy cca 17 tisíc v roce 2020 (nebo 1/12 zisku na základě posledního daňového přiznání, pokud je vyšší než polovina průměrné mzdy) – a to nezávisle na tom, kolik reálně prostřednictvím živnostenského listu vydělá.
> Pokud je držitel či držitelka aktivní živnosti v pracovní neschopnosti/v karanténě, a neměl(a) uzavřené nemocenské pojištění, není možné žádat o dávky v hmotné nouzi (§3d zákona o pomoci v hmotné nouzi). Pokud má nemocenské pojištění, tedy dostává nemocenskou nebo je na ošetřovném, o dávky v hmotné nouzi žádat může. Do nároku na dávky státní sociální podpory se tento fakt nepromítá.
V řadě případů, kdy domácnost kvůli absenci/velmi nízkému příjmu jako OSVČ nevychází s příjmy a tedy podává žádost o dávky, je vhodnější živnost pozastavit, jinak se dávky budou počítat z předpokladu nereálně vysokého příjmu.
!Pozor! V současné době je v běhu program přímé podpory pro zasažené OSVČ jednorázovou částkou 25 000 Kč. Pro získání této podpory však, podle zatím dostupných pravidel, musíte být OSVČ, tj. musíte mít aktivní živnostenský list. Další podmínky naleznete na stránkách Ministerstva financí.
Registrace na Úřadu práce
Využijte možnosti vyřídit všechny žádosti elektronicky!
V době epidemie COVID19 je možné veškeré žádosti podávat velmi jednoduše pouhým zasláním e-mailu s příslušným formulářem.
Přehledné návody k jednotlivým dávkám a situacím najdete v užitečném rozcestníku na webu MPSV – červený chatbox “Mimořádné informace” v pravém dolním rohu.
Pozastavení živnostenského listu je předpokladem pro možnost registrace na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. V případě, že domácnost nemá jiný příjem z ekonomické aktivity, je registrace obvykle podmínkou pro žádost o dávky v hmotné nouzi. U jedince je také podmínkou pro vyplacení podpory v nezaměstnanosti.
Kromě nutnosti spolupráce při zprostředkování zaměstnání má v případě registrace na Úřadu práce jedinec:
- Nárok na zdravotní pojištění hrazené státem. Pojistné je hrazené již za celý měsíc, ve kterém se člověk registruje (v případě, že byla záloha za příslušný měsíc již uhrazena, je možné žádat o její vrácení).
- Pokud v průběhu posledních dvou let pracoval alespoň 12 měsíců (u OSVČ se počítá dle odvedeného důchodového pojištění), má nárok na podporu v nezaměstnanosti. U osob mladší 50 let je vyplácena maximálně 5 měsíců (s vyšším věkem se doba prodlužuje, viz §43 zákona o zaměstnanosti), a postupně klesá ze 65% na 45% příjmu (§50).
Dávky pomoci v hmotné nouzi
Dávky pomoci v hmotné nouzi (HN) reagují na akutní pokles příjmu, který vede k tomu, že domácnost je bezprostředně ohrožena, že nebude s to pokrýt základní náklady na život. Tyto dávky jsou obvykle spojovány s nezaměstnaností, mohou o ně nicméně žádat všichni, kterým zbývá po zaplacení bydlení méně než životní minimum (a splní další podmínky).
Jak se počítá příjem? Standardně se u nově podané žádosti započítávají příjmy z posledních tří měsíců. Započítávají se příjmy všech lidí, kteří společně žijí/hospodaří.
V případě, že má žadatel, nebo osoba s ním společně posuzovaná aktivní živnost, je mu vždy započítáván příjem ve výši poloviny průměrné mzdy v ČR (cca 17 000 Kč v roce 2020), i když takového příjmu nedosahuje. Pokud mají živnost aktivní i jen v části měsíce, počítá se pro ten měsíc minimálně příjem 17 000 Kč. Pokud žadatel živnost pozastaví, a požádá o dávky v měsíci následujícím po pozastavení/ukončení živnosti, měl by jeho příjem být posuzován jako významný pokles příjmu (§10(2) zákona o pomoci v hmotné nouzi). ÚP by tak měl posuzovat jeho aktuální příjem v měsíci podání žádosti, tedy bez příjmu ze živnosti.
Postup žádosti o dávky v hmotné nouzi popisuje leták Veřejného ochránce práv.
> Příspěvek na živobytí, Doplatek na bydlení
- Výše dávek se počítá tak, aby domácnosti zůstal po zaplacení nákladů na bydlení finanční prostředky ve výši životního minima, které se pohybuje okolo dvou až tří tisíc na osobu podle věku a složení domácnosti (od dubna 2020 bude zvýšené)
- Podmínkou je v případě absence příjmů z ekonomické aktivity registrace na Úřadu práce (až na výjimky jako je rodičovská, invalidní důchod III., nebo poskytování péče) viz §3(1)a zákona o pomoci v hmotné nouzi).
- Dále se na rozdíl od dávek státní sociální podpory se neprověřují jen příjmy, ale i majetek (např. úspory). Pouze u některých typů úspor (penzijní připojištění) a využívaného bydlení je možné je stále mít, u stavebního spoření se obvykle očekává zrušení po 6 měsících pobírání dávek (§11)
- Další podrobnosti viz také Leták veřejného ochránce práv k Příspěvku na živobytí (nezahrnuje zvýšení životního minima od 1. 4. 2020).
> Mimořádná okamžitá pomoc (MOP)
- Pro osoby v hmotné nouzi představuje MOP podporu pro uhrazení nečekaných výdajů, které nelze pokrýt dávkami v HN (např. školní vybavení dětí, kroužky)
- V krizových případech mohou žádat o MOP, i ti, kdo nesplňují podmínky pro to, aby byli v hmotné nouzi. Jednak v případě hrozby vážné újmy na zdraví (možnost požádat o finanční podporu např. na nákup jídla, nikoliv ale léky), dále pokud domácnost nemá ekonomické nástroje vyrovnat se s efekty vážné mimořádné události (živelná pohroma, ekologická nebo průmyslová havárie, požár). (§2 odst. 4). Vzhledem k povaze situace se lze domnívat, že by jako mimořádná událost mohla být vnímána i současná epidemie koronaviru.
- Na rozdíl od předchozích dávek není MOP nároková, odvíjí se od individuálního posouzení pracovníky ÚP. V případě, že žadatel nesouhlasí s rozhodnutím ÚP, je možné podat, jako u ostatních dávek, odvolání.
- Více k MOP viz také leták veřejného Ochránce práv.
Přístup k čerpání MOP je v současné době výrazně zjednodušen a dávka je nyní dostupnější k širokému využití jako rychlá pomoc pro osoby postižené ekonomickými dopady epidemie. Podrobně a srozumitelně se tématu věnuje tisková zpráva MPSV, kde naleznete také řadu modelových případů.
Dávky státní sociální podpory
Dávky státní sociální podpory (SSP) nejsou konstruované jako dávky, které mají reagovat na aktuální pokles příjmu, ale jako kontinuální podpora domácnostem
s dlouhodobě nízkými příjmy. U lidí, kteří nemají žádné příjmy (nebo je mají extrémně nízké) se počítá, že budou kombinované s dávkami hmotné nouze.
V tomto výčtu uvádíme jen ty dávky, které jsou vypláceny opakovaně, nikoliv jako podpora při jednorázové “vyjímečné” události (jako je porodné a pohřebné).
Jak se počítá příjem? U všech opakujících dávek je příjem započítáván z předchozího kalendářního čtvrtletí. Pokud je podána žádost v dubnu, započítává se příjem za leden, únor, březen. V případě, že měl žadatel v těchto měsíci aktivní živnost, je mu za každý měsíc,
ve kterém byla živnost aktivní, započítán příjem nejméně ve výši 50 % průměrné měsíční mzdy, tedy cca 17 000,- Kč v roce 2020 (podrobněji viz §5(4-5) zákona o státní sociální podpoře).
Pokud v tomto čtvrtletí dojde k poklesu příjmů, promítne se to do výše dávek až v čtvrtletí následujícím (i když v něm může skutečný příjem opět stoupnout). Jinými slovy, tyto dávky představují zpětně vyplácenou podporu.
- Dávka se vyplácí, pokud je čistý příjem domácnosti méně než 2,7 životního minima (od dubna 2020 je toto minimum zvýšené).
- Výše je stanovena paušální částkou 500-700 korun, podle věku dítěte, a může se navyšovat o 300 korun podle ekonomické aktivity rodičů.
- Započítávají se příjmy obou rodičů, pokud žijí společně.
- Na dávku mají nárok domácnosti, které vydávají více než 30% (v Praze 35%) svého čistého příjmu na bydlení. Celkové náklady na bydlení (včetně služeb a energií) jsou započítány jen do výše normativních nákladů na bydlení
- Nárok mají jen vlastníci bytu, nájemci v družstevním pronájmu nebo nájemci s nájemní smlouvou. U všech žadatelů musí být zároveň splněna i podmínka trvalého pobytu v bytě.
- Započítávají se příjmy všech osob, které mají v bytě hlášený trvalý pobyt. Dávka reaguje zpětně na vyplacené a doložené náklady na bydlení.
S výjimkou MOP jsou při splnění podmínek výše popsané dávky nárokové.
O přiznání dávek nicméně vždy rozhoduje Úřad práce.
V případě, že žadatel nesouhlasí s rozhodnutím ÚP, je možné podat odvolání (postup viz již zmiňovaný leták Veřejného ochránce práv k dávkám hmotné nouzi). V případě jeho neúspěchu nebo jiných nejasností je možné se obrátit např. na občanské poradny a další neziskové organizace.
Zároveň vás prosíme o trpělivost k řadovým pracovníkům Úřadu práce. Řada poboček je dlouhodobě personálně i finančně poddimenzovaná, vedení resortu jim nepomáhá a je pravděpodobné, že současná situace ještě zvýší náročnost jejich práce.
