Categories
média projekty výzkumná zpráva

Kdo jsou nezaměstnaní deset let po krizi?

Deset let po začátku ekonomické krize zažívá Česká republika historicky nejnižší míru nezaměstnanosti. Přináší však vysoká míra zaměstnanosti prosperitu a jistotu všem obyvatelům České republiky? Jaký charakter má současná nezaměstnanost a kdo vlastně jsou dnešní nezaměstnaní? Jaká opatření mohou přispět k efektivnímu ukončování dlouhodobé nezaměstnanosti a ekonomické nejistoty?

Představujeme vám sérii krátkých analýz – tzv. factsheetů – o vývoji nezaměstnanosti a podobách ekonomické a sociální (ne)jistoty od roku 2008. Níže naleznete shrnutí hlavních zjištění a doporučení společně s odkazy na příslušné factsheety.

Na co jsme přišli?

Ekonomický růst nepřinesl sociální a ekonomickou jistotu všem, kdo mají práci.

Nezaměstnanost v posledních letech nejrychleji klesala v regionech, kde byla zároveň nejvyšší. Konjunktura české ekonomiky a s ní související růst mezd nicméně pro značnou část domácností neznamená, že jsou prací schopny zajistit si dostatečné příjmy pro pokrytí životních nákladů. Tempo růstu příjmů u některých domácností (nekompletní domácnosti s dětmi, seniory a další) nestačilo zejména růstu nákladů na bydlení. Domácnosti v nájemním bydlení tak čelí zvýšenému riziku, že se propadnou do chudoby

Dávkový systém se dnes soustředí pouze na podporu malého segmentu domácností, které se ocitly v ekonomicky nejisté situaci. Ačkoli se finanční nejistota stále týká více než čtvrtiny obyvatel Česka, na dávky dosahují jen jednotky procent domácností. V obzvlášť svízelné situaci jsou pracující lidé v exekuci, kterým po srážkách ze mzdy zůstává méně než státem garantované minimum na přežití v systému dávek.

Nezaměstnaní se často pohybují v cyklu krátkodobých, nejistých a neformálních zaměstnání.

Kvalitativní data poukazují na rostoucí prekarizaci mezi nejchudšími lidmi. Lidé, kteří mají zkušenost s dlouhodobou evidencí na úřadu práce, se často točí mezi veřejně prospěšnými pracemi, krátkodobými smlouvami, neformálním zaměstnáním a evidencí na úřadu práce. Hlavní příčinou je souběh různých znevýhodnění, která se vzájemně ovlivňují a násobí a vedou k vzniku dalších problémů (jako jsou exekuce nebo zhoršení psychického zdraví).

Pro zvětšení klikněte.

Faktory sociálního a ekonomického znevýhodnění se koncentrují na úrovni menších územních celků.

Rozdíly v míře nezaměstnanosti se mezi kraji v posledních letech snižují, koncentrují se však na úrovni menších celků společně s dalšími faktory (exekuce, odliv obyvatel, chudoba). A to i přesto, že podíl domácností v hmotné nouzi od roku 2014 klesal nejrychleji právě v regionech s vyšší koncentrací znevýhodnění. I přes tento pokles bylo domácností s dětmi pobírajících příspěvek na živobytí v roce 2018 více než před ekonomickou krizí před deseti lety.

Co s tím?

Cílem by nemělo být jen zajistit práci pro nezaměstnané, ale především změnit jejich sociální a ekonomickou situaci. Hlavním cílem státních politik by mělo být zajištění stabilního legálního zaměstnání s důstojnou mzdou. Proto doporučujeme:

  • Práce se musí vyplatit. Bez zvýšení nezabavitelné částky, zrušení exekuce daňového bonusu na děti a zpřístupnění oddlužení nemůže být sebelépe nastavená aktivní politika zaměstnanosti efektivní
    => viz Factsheet VII.
  • Dávky nejsou trampolína. Zachovat a rozšířit nestigmatizující a neexekvovatelnou podporu pracujících s nízkými mzdami v rámci systému dávek a daní
    => viz Factsheet III a Factsheet  IV,
    a nízkopříjmových domácností v nájemním bydlení
    => viz Factsheet VI.
  • Nabízet nezaměstnaným komplexní podporu. Bez ní není možné dlouhodobě změnit situaci lidí, kteří zůstávají v evidenci nezaměstnaných nebo se do ní opakovaně vrací. Toto vyžaduje širší pojetí podpory v rámci aktivní politiky zaměstnanosti
    => viz Factsheet I a Factsheet VIII.
  • Více podpory pro obce s koncentrací znevýhodnění. Obce s nadprůměrnou koncentrací osob ohrožených nezaměstnaností a dalšími problémy potřebují adekvátní finanční a metodickou podporu (příspěvek na výkon státní správy, dotační programy aj.)
    => viz Factsheet II.
  • Přesnější a volně přístupná data – sledovat efekty sankčních vyřazení
    => viz Factsheet I
    data o příjmech a životní úrovni domácností na nižší než krajské úrovni
    => viz Factsheet IIaV,
    socio-ekonomické dopady exekucí
    => viz Factsheet III.

Seznam factsheetů:

  1. Kdo jsou dnes nezaměstnaní?
  2. Regionální specifika nezaměstnanosti
  3. Znamená práce ekonomickou jistotu?
  4. Jak mění nízká nezaměstnanost situaci rodin v hmotné nouzi?
  5. Materiální deprivace a příjmové nerovnosti se projevují častěji u nájemníků
  6. Příspěvek na bydlení jako prostředek stabilizace bydlení
  7. Zkušenosti dlouhodobě nezaměstnaných
  8. Příčiny obtížného uplatnění na trhu práce