Schéma rozpadu trvalých pracovních úvazků na krátkodobá zaměstnání

Schéma rozpadu trvalých pracovních úvazků na krátkodobá zaměstnání

Studie navazuje na analýzu Kdy se práce vyplatí?, která se na otázku utváření motivace k zaměstnání dívala prostřednictvím finančních modelů zachycujících změny v příjmech domácnosti v momentě, kdy některý z nezaměstnaných členů domácnosti příjme nepříliš dobře hodnocené zaměstnání. Čerstvě zveřejněná studie vychází primárně z rozhovorů s osobami, které se pohybují na hraně systému sociální pomoci nebo dosahují jen na nízko-hodnocená a nestálá zaměstnání. Zprostředkování subjektivního pohledu těchto osob je nezbytné pro doplnění a interpretaci předcházejícího modelování ekonomických situací domácností. Výsledkem je pak podstatně různorodější realita, než stereotypně tradované dilema “práce nebo dávky”.

Výzkum se zaměřoval primárně na osoby s nižší kvalifikací a byl realizován ve dvou lokalitách s relativně vysokou mírou nezaměstnanosti v porovnání s celorepublikovým průměrem a s velmi nízkým počtem dostupných pracovních míst. Zkušenosti osob, se kterými jsme mluvili, nejsou ojedinělé, ale odráží v regionu nikterak výjimečnou situaci osob s nízkou kvalifikací a omezenými finančními zdroji; tyto osoby se v posledních letech dostaly do značně marginalizovaného postavení na pracovním trhu.

U lidí, kteří jsou příjemci dávek, proti sobě často nestojí volba mezi přijetím zaměstnání a setrváním v systému dávek. Dostupné práce jsou často dočasné a nejisté; příjmy, které nabízejí, navíc nemusí umožnit vystoupení z koloběhu nízkých příjmů a opakující se ekonomické závislosti na podpoře ve formě dávek. Stálá práce totiž buď není, nebo se kvůli velmi nízké mzdě a vedlejším nákladům nevyplatí.

Odpovědi dotazovaných dokládají, že nelze říci, že by sociální dávky fungovaly jako faktor, který snižuje jejich motivaci k přijetí zaměstnání. Téměř všichni dotázaní by uvítali jistotu dostatečně placeného zaměstnání namísto závislosti na podpoře státu, často doplněnou nejistými dočasnými zaměstnáními. Pobírání sociálních dávek je naopak u řady lidí spojeno se silnou frustrací a pocity méněcennosti, a to zejména tehdy, když i s prací na plný úvazek zůstávají pod hranicí chudoby.

Studii zpracovali Lucie Trlifajová, Petr Musil, Linda Kovářová a Jakob Hurrle v rámci výzkumné spolupráce Multikulturního centra Praha a Centra pro společenské otázky – SPOT pro Agenturu pro sociální začleňování.

O studii v médiích: