Otázky a odpovědi k žádostem o sociální dávky

Stále větší část populace je ohrožena poklesem příjmu, takže stále více lidí žádá o sociální pomoc. Ti budou potřebovat dostatečnou a rychle vyplacenou podporu, aby si mohli udržet bydlení, aniž by se výrazně zadlužili. V březnu 2020 jsme proto zpracovali základní přehled nepojistných dávek, o které mohou žádat osoby, které čelí poklesu příjmu. 

Nárůst počtu žádostí bohužel prohlubuje dlouhodobé problémy v systému dávek v ČR. Podání žádosti o sociální dávky je náročné nejen pro samotné žadatele, ale i pro ty, kteří je tímto procesem provázejí. Vzhledem k omezené dostupnosti oficiálních informací a přetížení pracovníků Úřadu práce noví žadatelé ani mnozí sociální pracovníci často nevědí, jak mají správně postupovat. 

Rozhodli jsme se proto poskytnout odpovědi na časté dotazy a problémy, s nimiž se setkáváme při podávání žádostí o dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory. Text, který vzniká ve spolupráci Centra pro společenské otázky-SPOT, Institutu pro sociální inkluzi (IPSI), Asociace organizací v oblasti vězeňství (AOOV) a Českého helsinského výboru, z. s., bude průběžně aktualizován na základě podnětů získaných především od pomáhajících organizací. Máte nějaký dotaz z praxe, na který byste rádi znali odpověď, který zároveň není v textu níže? Máte zájem zapojit se do veřejné debaty o systému dávek? Vyplňte prosím formuláře zde.

Obsah

Vysvětlivky a klíčové odkazy

MOP – Mimořádná okamžitá pomoc
PnŽ – Příspěvek na živobytí 
DnB – Doplatek na bydlení
PnB – Příspěvek na bydlení
PnD – Přídavek na dítě
RP – Rodičovský příspěvek
PvN – Podpora v nezaměstnanosti
PpR – Podpora při rekvalifikaci
ÚP – Úřad práce 
KoP – Kontaktní pracoviště Úřadu práce
KrP – Krajská pobočka Úřadu práce
HN – hmotná nouze
SSP – státní sociální podpora
VTOS – výkon trestu odnětí svobody

Základní přehled nároku a podání žádostí o nepojistné dávky

PROCES PODÁNÍ ŽÁDOSTI

Může přijetí žádosti úředník odmítnout?

Ne. I pokud úředník přesvědčuje, že na dávku není nárok, neberte žádost zpět a trvejte na tom, aby o ní úřad práce rozhodl.

Úředník/úřednice jsou povinni přijmout i neúplnou žádost. Musejí Vás informovat, která náležitost chybí, a stanovit lhůtu, v níž musíte žádost doplnit.

Pokud úředník/úřednice na přepážce odmítne Vaši žádost převzít, podejte ji jiným možným způsobem, nebo požádejte o přivolání vedoucího pracovníka a trvejte na sepsání úředního záznamu o odmítnutí přijetí žádosti.

Je možné podávat žádosti elektronicky?

Žádosti je možné vyplnit pod tímto odkazem a následně odeslat na příslušné pracoviště ÚP se zaručeným elektronickým podpisem nebo datovou schránkou. 

Žádost je možné odeslat i bez elektronického podpisu, ale takovou žádost musí žadatel osobně na ÚP do 5 dnů stvrdit svým podpisem.

Musí být žádosti osobně podepsány?

Ano, a to buď zaručeným elektronickým podpisem nebo ručně na vytištěnou žádost. 

Žádost odeslanou e-mailem bez elektronického podpisu je nutné přijít na ÚP osobně potvrdit do 5 dnů od odeslání e-mailu, jinak nebude přijata k dalšímu zpracování.

Je možné  současně žádat o MOP (kterou by měl člověk dostat neprodleně) i o další dávky pomoci v hmotné nouzi (např. PnŽ)? 

Každý může požádat současně o MOP i o PnŽ a DnB (na DnB je nárok v případě nároku na PnŽ). Jde o silně zakořeněný mýtus, že to není možné. Je nutné na podání žádosti o jednorázovou i opakované dávky trvat a nechat si přijetí žádostí případně potvrdit (vyplnit je dvakrát a na kopii si nechat potvrdit přijetí razítkem od podatelny). 

Je nutné podat žádost o dávky na pobočce Úřadu práce v místě trvalého bydliště?

Pro pomoc v hmotné nouzi (PnŽ, DnB, MOP) je místně příslušné kontaktní pracoviště ÚP, kde má osoba trvalé bydliště, nebo kde je zaměstnána, nebo kde skutečně bydlí (§ 67 odst. 1 zákona o pomoci v hmotné nouzi).

Pro dávky státní sociální pomoci (PnB, PnD a další) je nutné žádost podat v místě trvalého bydliště.

Pokud od 1.7. platí, že klient může žádat o PnB i v bytě, kde nemá trvalé bydliště, na kterém úřadě žádá? Na úřadě, kde se nachází byt, nebo na úřadě v místě svého trvalého bydliště?

Místní příslušnost Úřadu práce se pro PnB od 1.7.2020 nezměnila. O PnB se žádá na tom pracovišti Úřadu práce, kde máte trvalé bydliště. Upozorňujeme v této souvislosti, že změna trvalého pobytu nepodléhá souhlasu pronajímatele, ani kdyby bylo přihlášení k trvalému pobytu vyloučeno v nájemní smlouvě. Trvalý pobyt je evidenční údaj, který můžete nahlásit na obecním úřadě obce, kde skutečně bydlíte, bez souhlasu kohokoli. Potřebujete k tomu občanský průkaz, který vám bude za poplatek 50 Kč vyměněn, a smlouvu o užívání bytu, v tomto případě nejspíš nájemní smlouvu.

Může o sociální dávku požádat i cizinec?

O dávky státní sociální podpory, jako je příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek nebo přídavek na dítě, mohou žádat osoby, které mají v ČR trvalý pobyt, občané EU hlášení zde k pobytu delšímu než 3 měsíce, azylanti, „doplňkáři“ a další osoby podle zákona č. 115/1999, o státní sociální podpoře, § 3, a to pokud mají na území ČR bydliště*. Podrobněji viz www.mpsv.cz/socialni-zabezpeceni-cizincu-v-cr. Podobně je tomu u dávek hmotné nouze, s jedinou výjimkou, kterou je dávka mimořádné okamžité pomoci. Tu lze poskytnout i osobám, které na území ČR pobývají legálně, a ve zcela výjimečných situacích i při nelegálním pobytu, hrozí-li vážná újma na zdraví.

* Co je „bydliště“, stanoví zákon č. 111/2006, o pomoci v hmotné nouzi v § 5, odstavec 6: Osoba má bydliště na území České republiky, zejména pokud se zde dlouhodobě zdržuje, vykonává zde výdělečnou činnost, žije zde s rodinou, plní zde povinnou školní docházku nebo se zde soustavně připravuje na budoucí povolání, popřípadě existují jiné významné důvody, zájmy či aktivity, jejichž vzájemná souvislost dokládá sepětí této osoby s Českou republikou.“

DOKLÁDÁNÍ DOKUMENTŮ 

Musí být k žádosti přiloženy originály?

Podle § 43 zákona o pomoci v HN a podle § 68a zákona o SSP lze jako důkazy (doklady) přiložit prosté kopie, “pokud z povahy věci nevyplývá, že je třeba předložit originál nebo úředně ověřený opis listiny”. V originálu doporučujeme předkládat veškerá čestná prohlášení a jednorázová potvrzení doplňující běžné doklady.

Je v pořádku postup, kdy úředníci místo použití telefonu k ověření nějaké skutečnosti (ačkoliv funkční telefon je na žádosti uveden) zasílají výzvu poštou? 
Zasláním výzvy se vše neúměrně prodlouží…

Nevyužití telefonu ze strany ÚP nebude možné prokázat. Rychlejšího vyřízení lze ale dosáhnout také uvedením e-mailové adresy, kam může ÚP výzvu k doplnění poslat rychleji a levněji než poštou.Přednostně elektronickou komunikaci avizuje ÚP i v tiskové zprávě z doby po ukončení nouzového stavu, i když doplnění dokladů už klient po e-mailu bez zaručeného elektronického podpisu provést nemůže.

LHŮTY 

Jaká je doba pro vyřízení žádosti o Příspěvek na živobytí (PnŽ) a Doplatek na bydlení (DnB)? 

O výplatě dávek pomoci v hmotné nouzi Úřad práce nerozhoduje podle správního řádu. Neplatí tedy lhůta 30 ani 60 dní, ale lhůty podle § 43 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Podle něj musí být příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení  vyplacen ve stejném kalendářním měsíci, ve kterém byla  žádost o danou dávku podána.

 Jaká je lhůta pro vyřízení žádosti Mimořádné okamžité pomoci (MOP)? 

Pro MOP opět platí  lhůty podle § 43 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Podle nich se mimořádná okamžitá pomoc se vyplácí bezodkladně, tedy v řádu dnů. 

Jak se zachovat, když tato lhůta není v současné době dodržována?

Např. na MOP se v Praze běžně čeká měsíc

Doporučujeme nechat si od ÚP potvrdit podání žádosti (např. na kopii žádosti). Při průtazích (u MOP po 3-5 dnech, u PnŽ/DnB v novém kalendářním měsíci) pak doporučujeme nechat si potvrdit, že žádost je od data podání žádosti (datum) skutečně vyřizována. Na ÚP lze například poslat e-mail s nastavením potvrzení, že e-mail byl doručen, ve kterém bude vyřízení žádosti urgováno. 

Dále lze podat stížnost na nesprávný úřední postup k rukám ředitele/ky příslušného kontaktního pracoviště, v kopii nebo na vědomí na řediteli/ce krajské pobočky ÚP. Stížnost by měla obsahovat, co se stalo (datum podání žádosti, datum urgence, odpověď, výsledek), jméno osoby nebo osob, které byly na KoP ÚP kontaktovány (bez jmen to není stížnost, jen podnět), žádost o zaslání informace, jak byla stížnost vyřízena (jinak ÚP nemusí odpovědět) a kontakt na stěžovatele.

NÁMITKY A ODVOLÁNÍ 

Jak postupovat v případě nesouhlasu s rozhodováním ÚP?

Zde je klíčové rozlišovat zda jde o “oznámení” nebo o “rozhodnutí”. Toto lze vyčíst z dokumentu obdrženého od ÚP, v jehož závěru je také popsán postup v případě nesouhlasu. 

“Oznámení” je použito v případě přiznání dávky v plné (nebo požadované) výši. V tu chvíli nejde o správní řízení. ÚP nevystavuje rozhodnutí, ale jen pošle oznámení o přiznání dávky prostou poštou (nikoli do vlastních rukou). V případě nesouhlasu s oznámením je možné podat námitku. Např. jde o situaci, kdy žadatel nesouhlasí s výší nebo způsobem výplaty. Námitky se podávají do 15 dnů (v případě dávek pomoci v HN) a do 30 dnů (u dávek SSP) od výplaty dávky. Námitka se podává písemně na krajskou pobočku (stačí kontaktní pracoviště ÚP, které je její součástí). ÚP musí na danou námitku už reagovat “rozhodnutím” o dávce podle správního řádu do 30 dnů. 

“Rozhodnutí” ÚP vydává, pokud dávka nebyla přiznána, byla odejmuta nebo snížena a v dalších, pro žadatele/příjemce zpravidla nepříznivých, situacích. Proti rozhodnutí je možné podat odvolání, a to do 15 dnů od doručení rozhodnutí. Odvolání je určeno Ministerstvu práce a sociálních věcí, a podává se u správního orgánu, který rozhodnutí vydal, tedy na kontaktní pracoviště krajské pobočky ÚP. Odvolání použijete také, pokud nesouhlasíte se způsobem rozhodnutí o námitce.

V případě nesouhlasu s výsledkem odvolání je několik možných variant dalšího postupu, které základně shrnuje materiál veřejného ochránce práv.

BYDLENÍ 

Rodina nechá klienta dočasně bydlet v bytě (čistě proto, aby nebyl na ulici), nicméně společně nijak nehospodaří. Rodina v takovém případě ani není nijak nakloněna spolupracovat s úřadem práce a dokládat své příjmy. Lze tuto situaci nějak řešit?

V případě žádosti o doplatek na bydlení doporučujeme, aby osoba, která s rodinou bydlí jen dočasně, podepsala čestné prohlášení, že ačkoli společně s rodinou bydlí, nepodílí se na úhradě nákladů společných potřeb (§ 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi). 

V případě příspěvku na bydlení lze takto z okruhu automaticky společně posuzovaných osob vyjmout jen osobu, která být prokazatelně neužívá po dobu 3 měsíců (§ 7 odst. 6 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální pomoci). 

Nepodaří-li se čestné prohlášení získat od dané osoby, může totéž čestně prohlásit žadatel. Pozor, v obou případech je čistě na ÚP, jestli danou osobu z okruhu domácnosti vyloučí nebo ne. Musí to provést písemně a žadatel má právo se v případě nezohlednění čestných prohlášení bránit námitkou (viz výše). 

SPECIFICKÉ SKUPINY – propuštění z vězení

Klienti, kteří byli ve vězení zaměstnáni až do okamžiku výstupu z vězení, jsou v nevýhodné pozici při žádosti o dávky HN. Pokud propuštěný člověk zažádá o dávky HN následující měsíc po propuštění, systém jej bere jako někoho, kdo stále pobírá příjem ze mzdy, protože v tento měsíc ještě dané osobě přijde mzda z věznice za předcházející měsíc. 

Odměna vězně se ve vězení počítá jiným způsobem, což ÚP nezohledňuje. ÚP jej sice bere jako osobu s podstatným poklesem příjmů, ale přesto do výpočtu zahrnuje mzdu vyplacenou v měsíci žádosti o dávky. Propuštěný člověk dostane fakticky například 2.000 Kč, ale věznice potvrzuje pro ÚP příjem ve výši například 4.500 Kč (výše příjmu ještě před srážkami a nemusí se jednat nutně o exekuční srážky, ale o srážky související s VTOS). Jednotlivec tak nemá v daném měsíci nárok na Příspěvek na živobytí.

Odměna za práci ve výkonu trestu odnětí svobody je podle zákona příjmem ze závislé činnosti, konkrétně „obdobný poměr“ jako poměr pracovní (§ 6 odst. 1 písm. a) bod 1. zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů). ÚP proto k této odměně přistupuje stejně jako ke mzdám, u kterých je také za příjem považován čistý příjem před srážkami. Za podstatný pokles příjmů oproti tomu ve vězení lze pak v uvedeném příkladu požadovat až pokles z 2.000 Kč např. na nulu nebo na polovinu (zákon míru nestanoví) v následujícím měsíci. Podstatný pokles příjmu (§ 10 odst. 2 písm. a) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) lze uplatnit (žadatel o to musí ÚP požádat) výhradně pro opakující se dávky pomoci v hmotné nouzi, tedy příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Jeho výhoda spočívá v zahrnutí toho měsíce, ve kterém došlo k podstatnému poklesu příjmu, do rozhodného období. Jinak jsou standardně rozhodným obdobím 3 měsíce předcházející. 

Na jaký typ MOP má nárok osoba propuštěná z vězení?

Na MOP pro osoby propuštěné z vězení nebo detence má ÚP podle § 37 písm. e) zákona č. 111/2006 Sb. vyplatit MOP jednorázově až do výše 1.000 Kč s přihlédnutím k úložnému a poté, klidně opakovaně, třeba za týden, opět jednorázově max. 1.000 Kč a takto postupně po tisícovkách nejvýše čtyřnásobek životního minima jednotlivce (souhrnně až 15.440 Kč) za období kalendářního roku, tj. do konce prosince roku, kdy došlo k propuštění. Částky musí klient odůvodnit a ÚP může požadovat doklad o nákupu, případně MOP poskytnout v poukázkách nebo přímou platbou.

Uživatel měl problémy s tím, že nemohl doložit příjmy z věznice na formuláři HN, ve věznici byl pracovně zařazen. 

Formuláře žádostí může osoba ve VTOS vyplnit a podepsat již ve věznici, podat je může nejdříve v den propuštění, osobně nebo poštou. K dispozici jsou na webu MPSV.

Realizováno v rámci projektu “Dobrá práce v obci”, reg. číslo projektu CZ.03.3.X/0.0/0.0/15_124/0006493