K letošnímu Světovému dni bezdomovectví (10. října) zveřejnila iniciativa Za bydlení/Platforma pro sociální bydlení ve spolupráci s Ostravskou univerzitu Zprávu o vyloučení z bydlení 2024. Jedná se o třetí podobnou zprávu, kterou Platforma vydala, tentokrát po třech letech od té předchozí. Od posledního vydání se v oblasti bydlení v České republice mnoho změnilo a řadu těchto změn nová zpráva tematizuje. Přitom ale ignoruje některé zásadní trendy i možná řešení bytové krize.
Zpráva v první řadě reaguje na skutečnost, že se po letech úsilí konečně dostal do Sněmovny vládní návrh Zákona o podpoře bydlení. Zde ale zamrzl a šance na jeho přijetí v tomto volebním období se rozplývají. Zpráva se proto pokouší přinést jasné argumenty pro zákon a podpořit tak jeho přijetí.
Především na základě dat ČSÚ Příjmy a životní podmínky domácností 2023 Zpráva kvantifikuje rozsah populace zatížené problémy v bydlení i vzájemné vztahy mezi různými formami těchto problémů. Tento vztah nejpřehledněji zachycuje následující graf ze zprávy:
Ve srovnání s minulou zprávou je pak asi nejvýznamnějším zjištěním, že k roku 2023 se v bytové nouzi nacházelo přibližně 160 tisíc lidí (žijících v 71 tisících domácností), zatímco zpráva z roku 2021 udávala 35 až 62 tisíc domácností (76 až 165 tisíc osob). Tato čísla ukazují nejen mírné zhoršování stavu, ale také postupné zpřesňování odhadů.
Zajímavou inovací oproti předchozí zprávě je analýza energetické chudoby, kterou Platforma reflektuje energetickou krizi, která je jedním z nových fenoménů posledních let. Autoři se zde opírají především o výsledky vlastní analýzy, zpracovávané v letošním roce pro MPSV (Energetická chudoba v roce 2023) a v předloňském roce Iniciativou Za bydlení a Hnutím Duha (Energetická chudoba a její řešení).
Nově si zpráva všímá také tématu přelidnění, který analyzuje zejména na datech RIA k Zákonu o podpoře bydlení, ze které vyplývá, že v ČR žije téměř 40 tisíc lidí v bytech, kde na ně připadá méně než 8 m2 na osobu, Na základě analýzy dat ze SLDB 2021 pak autoři zprávy dodávají, že v ČR bylo dle SLDB 2021 celkem 6 600 extrémně přelidněných bytů (takových, v nichž na osobu připadá méně než 8 m2), ve kterých žily děti do 18 let. Pro čtvrtinu z těchto bytů platilo, že zde na osobu připadalo méně než 5 m2.
Zpráva také podrobněji rozebírá dopady bytové nouze na děti založené především na výtahu ze studie zpracované v roce 2024 MPSV a Nadací J&T: Dětské domovy pro děti do 3 let věku a z dokumentu MŠMT a Nadace J&T Zpráva o stavu péče o ohrožené děti v ČR v roce 2023. Bytová nouze byla v roce 2023 podle šetření MŠMT jedním z důvodů pro umístění 48 % dětí v dětských domovech. Opětovné zjišťování MŠMT v roce 2024, ukázalo, že pro 35 % ze všech dětí umístěných do dětských domovů v posledních 5 letech, kde jedním z důvodů byla bytová nouze, nebylo současně přítomné týrání ani zneužívání dítěte. Obzvlášť zajímavá jsou data, která se autorům podařilo získat od MŠMT ze školních matrik. Ta ukazují na vysokou nestabilitu bydlení části dětské populace, když přibližně 20 tisíc dětí v ČR během svého dětství udává trvalý pobyt v 5 různých obcích, 10 tisíc dětí dokonce v 6 a více obcích. To má pochopitelně vliv na jejich prospěch i životní perspektivy.
Zvláštní pozornost zpráva věnuje tzv. byznysu s chudobou. Tento z mnoha ohledů problematický pojem, který je zneužíván v českém politickém kontextu, ale není řádně definován v akademické diskusi, zpráva tematizuje jako situaci, „kdy lidé platí vysokou cenu za bydlení, jehož standard této ceně zdaleka neodpovídá“. V substandardním bydlení podle autorů zprávy žije jen malá část z více než 280 tisíc příjemců příspěvků na bydlení. Jen minimum z příjemců příspěvků na bydlení také platí vyšší než místně obvyklé nájemné. Jiná situace je ale u doplatku na bydlení, kde žije podle autorů minimálně pětina z příjemců v domácnostech na ubytovnách a je obětí byznysu s chudobou. V roce 2023 tak pobývalo na ubytovnách 18 % (10 tisíc z 56 tisíc) osob v domácnostech čerpajících doplatek na bydlení.
Vývoj bytové nouze na ubytovnách ve zprávě přibližuje v celkovém pohledu příloha č. 1 Zprávy a v místním detailu i šest výzkumných sond zaměřených na vývoj ve městech, v nichž mezi lety 2008 a 2023 došlo k výraznému nárůstu populace čerpající doplatek na bydlení.
Při pozornosti věnované ubytovnám a obecně různým formám bytové nouze a ohroženým skupinám je zarážející, že zpráva vůbec netematizuje otázku bytové nouze migrantů, zejména (ale nejen) uprchlíků z Ukrajiny.
Příliv stovek tisíc uprchlíků z Ukrajiny od února 2022, zkušenosti s politikami vůči uprchlíkům včetně nouzového a solidárního ubytování, dopady náhlých změn ve způsobech podpory jejich bydlení včetně výše a podmínky humanitární dávky, se ve zprávě neobjevují. Přitom tyto vlivy zásadně ovlivňovaly nejen situaci samotných uprchlíků, ale i bytovou nouzi českých občanů.
Opomenutí migrantů ve zprávě může být nezáměrné. Naopak zřejmě záměrně zpráva ve své závěrečné části mlčí o opatřeních, které je třeba přijmout ke skutečnému řešení bytové nouze. Správně upozorňuje, že i kdyby se o něco zrychlila výstavba či pořizování obecních bytů, na vyřešení problému bytové nouze to nebude stačit: „… pokud bychom spoléhali pouze na obecní byty, podařilo by se nám velmi pravděpodobně (dle realistického scénáře) dostat z bytové nouze pouhé 1 % domácností (které se v ní aktuálně nacházejí) ročně a tedy jich zabydlet pouze 10 % za 10 let.“
Jako řešení autoři předkládají programy dočasně garantující komerčním pronajímatelům úhradu nájemného, snižující zátěž spojenou s pronájmem bytu příjemcům dávek na bydlení a systém podpůrných opatření navržených v Zákoně o podpoře bydlení. Zřejmě v obavě z negativní reakce politiků či médií radši nezmiňují nutnost regulace bytového trhu, včetně regulace cen nájemného, regulace využití bytového fondu (včetně zákroků proti úbytku bytového fondu do krátkodobého ubytování) a posílení práv nájemníků.
Sázka pouze na zákon, který byl již ve vládou schválené verzi značně vykleštěný, a jehož šance na přijetí s každým dnem klesají, se ale jen těžko může vyplatit. Autoři zprávy s tímto přístupem strkají všechna vejce do jednoho košíku, který jim politická reprezentace zřejmě brzy rozšlape.