Eurofound (Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek) vydala 12. července 2024 rozsáhlou analýzu Vývoj příjmové nerovnosti a střední třídy v EU. Rozebírá vývoj příjmové nerovnosti, příjmové polarizace a střední třídy v členských státech EU od roku 2006 do roku 2021 a dopady veřejných politik, Velké recese a částečně pandemie COVID-19. Bohužel ale již příliš nezachycuje změny posledních let související s energetickou krizí a krizí růstu životních nákladů.
Nerovnost v příjmech mezi jednotlivými členskými státy se podle analýzy ve sledovaném období výrazně snížila. To bylo způsobeno především významným růstem příjmů v členských státech, které přistoupily do EU po roce 2004 (EU13). Naopak ve starých členských zemích (EU14) došlo jen k malým navýšením, nebo dokonce poklesu příjmů.
Jak toto snižování rozdílů příjmů mezi státy vypadalo ve vyjádření parity kupní síly ukazuje tento graf:
V rámci jednotlivých členských států se pak příjmové nerovnosti vyvíjely značně odlišně. Zatímco v necelé polovině zemí, zejména severských a západních zemích EU příjmová nerovnost vzrostla (mezi nimi i ve Švédsku a Dánsku, které byly dříve mnohem rovnostářštější), ve více než polovině zemí – zejména ve střední a východní Evropě a Středozemí se příjmová nerovnost snížila.
Podle analýzy se zároveň v 17 z 27 členských zemí zmenšuje střední třída. Týká se to jak starých členských zemí (zejména Švédska, Lucemburska, Nizozemí, Německa, Rakouska a Dánska), tak i nových členských zemí, včetně Česka, Bulharska, Malty, Maďarska a Estonska. Zmenšování střední třídy je způsobeno především propadem do nižší příjmové třídy.
Ohledně sociálních politik zpráva tripartitní agentury Evropské Unie Eurofound podtrhuje význam silného sociálního státu. Ten se podle ní ještě zvyšuje v období ekonomického poklesu. Na příkladu zvýšení sociálních výdajů v období epidemie COVID-19 analýza dokládá, že podpora v nezaměstnanosti, respektive financování politik zaměřených na udržení zaměstnání, zabránila negativnějším dopadům na evropském pracovním trhu. Přimlouvá se za progresivně nastavený sociální systém, který bude největší podporu směřovat těm nejchudším. Podtrhuje také význam široké redistribuce příjmů, které umožní kompenzovat tržní příjmovou nerovnost. Doporučuje zvýšit daň z bohatství, která je ve většině evropských zemí nízká.