Kdo jsou nezaměstnaní deset let po krizi?

Deset let po začátku ekonomické krize zažívá Česká republika historicky nejnižší míru nezaměstnanosti. Přináší však vysoká míra zaměstnanosti prosperitu a jistotu všem obyvatelům České republiky? Jaký charakter má současná nezaměstnanost a kdo vlastně jsou dnešní nezaměstnaní? Jaká opatření mohou přispět k efektivnímu ukončování dlouhodobé nezaměstnanosti a ekonomické nejistoty?

Představujeme vám sérii krátkých analýz – tzv. factsheetů – o vývoji nezaměstnanosti a podobách ekonomické a sociální (ne)jistoty od roku 2008. Níže naleznete shrnutí hlavních zjištění a doporučení společně s odkazy na příslušné factsheety.

Na co jsme přišli?

Ekonomický růst nepřinesl sociální a ekonomickou jistotu všem, kdo mají práci.

Nezaměstnanost v posledních letech nejrychleji klesala v regionech, kde byla zároveň nejvyšší. Konjunktura české ekonomiky a s ní související růst mezd nicméně pro značnou část domácností neznamená, že jsou prací schopny zajistit si dostatečné příjmy pro pokrytí životních nákladů. Tempo růstu příjmů u některých domácností (nekompletní domácnosti s dětmi, seniory a další) nestačilo zejména růstu nákladů na bydlení. Domácnosti v nájemním bydlení tak čelí zvýšenému riziku, že se propadnou do chudoby.

Dávkový systém se dnes soustředí pouze na podporu malého segmentu domácností, které se ocitly v ekonomicky nejisté situaci. Ačkoli se finanční nejistota stále týká více než čtvrtiny obyvatel Česka, na dávky dosahují jen jednotky procent domácností. V obzvlášť svízelné situaci jsou pracující lidé v exekuci, kterým po srážkách ze mzdy zůstává méně než státem garantované minimum na přežití v systému dávek.

Nezaměstnaní se často pohybují v cyklu krátkodobých, nejistých a neformálních zaměstnání.

Kvalitativní data poukazují na rostoucí prekarizaci mezi nejchudšími lidmi. Lidé, kteří mají zkušenost s dlouhodobou evidencí na úřadu práce, se často točí mezi veřejně prospěšnými pracemi, krátkodobými smlouvami, neformálním zaměstnáním a evidencí na úřadu práce. Hlavní příčinou je souběh různých znevýhodnění, která se vzájemně ovlivňují a násobí a vedou k vzniku dalších problémů (jako jsou exekuce nebo zhoršení psychického zdraví).

Faktory sociálního a ekonomického znevýhodnění se koncentrují na úrovni menších územních celků.

Rozdíly v míře nezaměstnanosti se mezi kraji v posledních letech snižují, koncentrují se však na úrovni menších celků společně s dalšími faktory (exekuce, odliv obyvatel, chudoba). A to i přesto, že podíl domácností v hmotné nouzi od roku 2014 klesal nejrychleji právě v regionech s vyšší koncentrací znevýhodnění. I přes tento pokles bylo domácností s dětmi pobírajících příspěvek na živobytí v roce 2018 více než před ekonomickou krizí před deseti lety.

Co s tím?

Cílem by nemělo být jen zajistit práci pro nezaměstnané, ale především změnit jejich sociální a ekonomickou situaci. Hlavním cílem státních politik by mělo být zajištění stabilního legálního zaměstnání s důstojnou mzdou. Proto doporučujeme:

Práce se musí vyplatit. Bez zvýšení nezabavitelné částky, zrušení exekuce daňového bonusu na děti a zpřístupnění oddlužení nemůže být sebelépe nastavená aktivní politika zaměstnanosti efektivní
=> viz Factsheet VII.
Dávky nejsou trampolína. Zachovat a rozšířit nestigmatizující a neexekvovatelnou podporu pracujících s nízkými mzdami v rámci systému dávek a daní
=> viz Factsheet III a Factsheet IV,
a nízkopříjmových domácností v nájemním bydlení
=> viz Factsheet VI.
Nabízet nezaměstnaným komplexní podporu. Bez ní není možné dlouhodobě změnit situaci lidí, kteří zůstávají v evidenci nezaměstnaných nebo se do ní opakovaně vrací. Toto vyžaduje širší pojetí podpory v rámci aktivní politiky zaměstnanosti
=> viz Factsheet I a Factsheet VIII.
Více podpory pro obce s koncentrací znevýhodnění. Obce s nadprůměrnou koncentrací osob ohrožených nezaměstnaností a dalšími problémy potřebují adekvátní finanční a metodickou podporu (příspěvek na výkon státní správy, dotační programy aj.)
=> viz Factsheet II.
Přesnější a volně přístupná data – sledovat efekty sankčních vyřazení
=> viz Factsheet I,
data o příjmech a životní úrovni domácností na nižší než krajské úrovni
=> viz Factsheet IIaV,
socio-ekonomické dopady exekucí
=> viz Factsheet III.