Praha, 15. 4. 2026 – Minimální důstojná mzda (MDM) pro rok 2025 činila 48 336 Kč hrubého. V Praze a Brně, kde jsou vyšší náklady na bydlení, dosáhla dokonce 56 912 Kč. Jde o každoročně expertně stanovenou výši odměny za práci na plný úvazek, která má umožnit pokrýt nezbytné náklady na bydlení, potraviny, dopravu, zdravotní péči, vzdělání a další životní potřeby.
V roce 2025 v Česku docházelo k pozvolnému zlepšení kupní síly zaměstnanců. Stále ale pociťují důsledky cenového růstu a stagnace mezd posledních let, které v Česku způsobily největší propad kupní síly zaměstnanců ze zemí EU. “Pokles reálných mezd byl v posledních letech v Česku tak hluboký, že se až letos očekává, že si zaměstnanec s průměrnou mzdou bude moci dovolit stejný životní standard jako v předcovidovém roce 2019” uvedl ekonom a spoluautor konceptu Jan Bittner.
Na přetrvávající nízkou kupní sílu poukazuje i fakt, že pod hranicí MDM stále zůstává významná část lidí, loni to bylo přibližně 2,5 milionů pracujících (63 %). Nižší mzdu než důstojné minimum přitom berou téměř tři čtvrtiny žen.
Nedostačující mzdy a jejich pomalý růst znamená, že je v Česku stále velká skupina lidí, kteří jsou dlouhodobě v ekonomicky nejisté situaci. “Máme o chudobě tendenci uvažovat jako úplné absenci příjmu a neschopnosti pokrýt zcela základní potřeby, my nicméně výpočtem MDM chceme poukázat na finanční nestabilitu a nejistotu, kterou zažívá i řada pracujících lidí,” vysvětluje význam nástroje sociální antropoložka Lucie Trlifajová, další z autorek konceptu.
Pomalý růst mezd dopadá zejména na odvětví, kde je klíčový zaměstnavatel stát, a to i včetně profesí, které vyžadují vysokou kvalifikaci. S hlubokým propadem kupní síly se musí poslední roky vypořádávat zaměstnanci veřejné správy, kteří jsou o 9 % chudší než v roce 2019, a zaměstnanci ve vzdělávání, kteří navzdory zákonné garanci růstu platů zchudli o 7 %.
Prakticky žádný asistent či asistentka pedagoga nedosahuje MDM, ale příliš nízkým mzdám vzhledem k vysokým nákladům musí čelit i čtyři z pěti učitelů a učitelek v Praze a Brně. S nedostatečnými mzdami se dlouhodobě potýká i sektor sociální péče, kde na MDM nedosáhne celých 86 % sociálních pracovníků a pracovnic.
Vedle politických opatření, která mohou přispět k růstu mezd, je možné důstojný životní standard ovlivnit také přes nákladovou stránku, tj. zařídit, aby věci potřebné ke slušnému životu byly dostupnější. Z této perspektivy je v posledních letech stěžejní zejména otázka dostupnosti bydlení, které tvoří v propočtu MDM největší položku a svým meziročním zdražováním žene výši MDM pravidelně nahoru nejvíc.
Jak komentuje Trlifajová: “V oblasti bydlení je klíčový hlavně efekt majetkových nerovností, které přestává být možné dorovnat růstem příjmů. Ani s MDM už si v podstatě nelze pořídit vlastní bydlení, a i placení vyššího nájmu může představovat problém. Naopak kdo bydlí ve vlastní splacené nemovitosti, nebo dokonce nadto ještě bydlení pronajímá, pro toho přestává být příjem z práce rozhodující. Zde jsou pro zajištění důstojného živobytí klíčové veřejné politiky, které zlepší dosažitelnost cenově dostupného bydlení.”
Nízké odměňování za práci, které nevystačí k pokrytí běžných nákladů, má mnohočetné individuální i celospolečenské dopady. Vzhledem k současným krizím je stěžejní zdůraznit omezenou odolnost domácností vůči ekonomickým výkyvům – což v důsledku vytváří větší tlak na stát – nebo dopady stresu, který je s ekonomickou nejistou spojený, na psychické i fyzické zdraví nebo partnerské či rodinné vztahy.
Důležitá je pak i širší perspektiva, jak vysvětluje politoložka a spoluautorka konceptu MDM Kateřina Smejkalová: “Společnost funguje na základě určitého nepsaného pravidla, že pokud lidé poctivě chodí do práce, měli by být schopni zajistit si věci, které jsou ve společnosti běžné – to je pro mnohé možná dokonce ten nejdůležitější a nejhmatatelnější příslib fungující demokracie. Pokud to neplatí, nelze se divit, že má část lidí pocit, že systém nefunguje, jak má, a politicky se radikalizují”.
Kontakt pro média:
Lucie Trlifajová (Centrum pro společenské otázky – SPOT)
+420 608 064 999
lucie.trlifajova@centrumspot.cz
Kateřina Smejkalová (Friedrich-Ebert-Stiftung, zastoupení v České republice)
+420 734 570 597
katerina.smejkalova@fes.de
Jan Bittner (Fakulta podnikohospodářská VŠE)
jan.bittner@vse.cz
Co je Minimální důstojná mzda?
Minimální důstojná mzda je indikátor, který počítá na základě aktuálních cen, jakou výši by musela mít odměna za práci za běžnou pracovní dobu, aby pracujícím a jejich domácnostem poskytla dostatek finančních prostředků k životu, který je většinou společnosti vnímaný jako určitý základní standard. Mají se z ní dát pokrýt náklady na stravu a bydlení, ošacení, dopravu, zdravotní péči, vzdělání a volný čas a zaplatit další důležité výdaje včetně vytváření úspor pro případ neočekávaných okolností.
Podrobnější informace o konceptu, jeho výpočtu, odlišnostech od dalších indikátorů, ale i ilustrační příběhy a data za předchozí roky najdete na www.dustojnamzda.cz.
Platforma pro Minimální důstojnou mzdu
Za Minimální důstojnou mzdou stojí nezávislá a neformální expertní platforma, která se nad konceptem a propočtem scházela od roku 2016. Platforma se inspirovala konceptem používaným v zahraničí jako „living wage“. Poprvé byla Minimální důstojná mzda pro ČR zveřejněna za rok 2019 na jaře 2020.
Seznam členů a členek Platformy je dostupný na https://www.dustojnamzda.cz/kdo/.
Další informace:
Web: https://dustojnamzda.cz/
FB: facebook.com/dustojnamzda
