Na objednávku vlády (respektive Ministerstva financí) zpracovalo Ministerstvo pro místní rozvoj analýzu, která na základě dostupných dat ukazuje možnosti obcí financovat řešení chudoby a sociálního vyloučení na svých územích. Ta vykreslila komplexní realitu, podle níž mnohé obce mohou dělat více pro řešení chudoby a sociálního vyloučení, ale nechtějí, a jiné zase nemohou.
Materiál nazvaný Způsob zapojení místních samospráv do financování činnosti Agentury pro sociální začleňování vláda projednala 9.4.2025. Stručně představuje stávající působnost Ministerstva pro místní rozvoj, v jeho rámci působící Agentury pro sociální začleňování a samospráv v oblasti sociálního začleňování. Popisuje také dosavadní způsoby financování činnosti Agentury i jednotlivých opatření sociálního začleňování v obcích. Především ale analyzuje data týkající se výdajů obcí na sociální začleňování i data týkající se finančních možností obcí tato opatření financovat.
Dochází přitom k těmto závěrům:
Finanční situace řady obcí umožňuje financovat větší rozsah opatření zaměřených na sociální začleňování.
Zároveň ale platí, že finanční zdroje jednotlivých obcí významně variují.
Obce o velikosti 1 000 až 20 000 obyvatel, které jsou více ohrožené sociálním vyloučením, mají často k dispozici menší zdroje než obce, které jsou méně ohrožené sociálním vyloučením.
Některé obce již dnes nesou částečné náklady na řešení sociálního vyloučení, což se odráží zejména v jejich výdajích na oblast bezpečnosti a sociálních služeb.
Obecně ale rozpočty obcí ve větší míře nereagují na zvýšený výskyt sociálního vyloučení a náklady přenášejí na stát, to platí zvlášť v oblasti vzdělávání.
Analýza vycházela především z poměření dat k rozpočtům obcí z Monitoru Státní pokladny za období 2012-2023 a Indexu sociálního vyloučení za období 2016-2023. Index sociálního vyloučení vytvořila Agentura jako jednotný nástroj, který v sobě zahrnuje klíčové ukazatele z různých oblastí sociálního vyloučení na úrovni obcí a umožňuje tedy posoudit v celorepublikovém rozsahu míru jejich zatížení sociálním vyloučením. Škála indexu nabývá hodnot od 0 do 30 bodů, přičemž hodnota 0 znamená absenci nebo minimální rozsah sociálního vyloučení a hodnota 30 bodů nejvyšší míru zatížení sociálním vyloučením.
Kolik mají obce peněz
Při zkoumání dat ohledně finančních možností obcí vycházela analýza ze tří ukazatelů:
- Očištěného provozního salda obcí na obyvatele.
To ukazuje volné peněžní prostředky, které mohou být z běžných příjmů daného rozpočtového roku využity na investice, nevyužitá část pak zvyšuje úspory. Podle něj Nejmarkantnější rozdíl se objevuje v roce 2023 mezi obcemi více a méně ohroženými sociálním vyloučením.
- Méně sociálním vyloučením ohrožené obce ve velikostní kategorii 1 001 až 20 000 obyvatel mají průměrně o cca 3 000 kč provozního salda na obyvatele více než obce ohroženější sociálním vyloučením.
- Obce méně ohrožené sociálním vyloučením vykazují také silnější růstové tendence provozního salda.
- U obcí s vysokou mírou Indexu sociálního vyloučení (vyšším než 8) platí, že se průměrně s každým bodem indexu SVL mírně snižuje saldo na obyvatele.
- Hodnoty provozního salda u obcí ale velmi variují.
2. Míry úspor obcí na obyvatele (finanční prostředky obce k 31. 12. daného roku na běžných a termínovaných účtech).
- Úspory v průběhu posledních let rychleji narůstají u obcí méně ohrožených sociálním vyloučením
- V obcích o 1 000 až 20 000 a 20 000 až 100 000 obyvatelích je rozdíl v průměrných úsporách na obyvatele mezi obcemi více a méně ohroženými sociálním vyloučením 1 500 až 2 000 Kč na obyvatele.
- U více sociálním vyloučením ohrožených obcí se průměrně snižuje míra úspor s každým dalším bodem indexu.
- Jednotlivé obce se velmi liší v míře úspor (vysoká odchylka vůči průměru)
- Obce s nejnižšími úsporami na jednoho obyvatele jsou často zároveň obcemi, které jsou mimořádně zatížené sociálním vyloučením.
3) Zadluženost obce
- Existuje významná korelace mezi vysokou mírou sociálního vyloučení a zadlužením u obcí mezi 20 000 až 100 000 obyvateli.
- Obce mezi 20 000 až 100 000 obyvateli s vysokou mírou ohrožení sociálním vyloučením mají dluh průměrně 4 000 Kč na obyvatele, zatímco obce s nízkou mírou ohrožení mají téměř nulovou průměrnou zadluženost.
Za co je utrácejí
Z analýzy výdajů obcí pak vyplývá, že jejich struktura je v první řadě závislá na velikosti obcí (podíl veřejné správy se zvyšuje s jejich velikostí). V řadě oblastí ale existují zásadní rozdíly i ve výdajích obcí více ohrožených sociálním vyloučením (Index 8 a vyšší) oproti obcím méně ohroženým:
- Více sociálním vyloučením ohrožené obce o velikosti 1 000 až 20 000 obyvatel vynakládají podílově až 4x více běžných výdajů na bezpečnost, než obce méně ohrožené.
- Více sociálním vyloučením ohrožené obce o velikosti 1 000 až 20 000 obyvatel vynakládají podílově až 3x více kapitálových výdajů na sociální služby (a 2x více běžných výdajů).
- Naopak větší výdaje na školství vynakládají obce, které jsou sociálním vyloučením méně ohrožené (v obcích od 1 000 do 20 000 obyvatel cca 20 % běžných i kapitálových výdajů, v obcích ohrožené sociálním vyloučením o 3 p. b. méně).
- Sociálním vyloučením více ohrožené obce nevynakládají více na politiky bydlení, navzdory větší potřebě související se sociálním vyloučením.
- Uvedená data naznačují, že obce již dnes částečně nesou náklady zatížení sociálním vyloučením, což se odráží zejména v jejich výdajích na oblast bezpečnosti a sociálních služeb (u těch je ale potřeba brát v potaz transfery).
- Naopak ale malé výdaje ohrožených obcí v oblasti bydlení a v oblasti vzdělávání naznačují, že náklad za vzdělávací neúspěšnost nenesou obce, ale stát.
- Celkově míra sociálního vyloučení nemá příliš velký vliv na strukturu stávajících výdajů obcí, daleko větší vliv má velikost dané obce.
- Tyto skutečnost částečně potvrzují hypotézu “černého pasažérství”, kdy rozpočty obcí mnohdy nereagují na zvýšený výskyt sociálního vyloučení a náklady přenášejí na stát.