Majetek se v České republice přesouvá do rukou stále užší skupiny nejbohatších. Chudší polovina populace přitom stále chudne a majetková nerovnost ve společnosti se rychle prohlubuje. Poslední data o rozdělení osobního bohatství ukazují, že míra nerovnosti je České republice podstatně vyšší než v řadě zemí Západní Evropy.
Zatímco za poslední čtyři roky výrazně poklesla životní úroveň třetině obyvatelstva, úzká skupina nejbohatších v Česku stále více bohatne. Podle dat Databáze světové nerovnosti v posledních 20 letech roste podíl bohatství ve vlastnictví nejbohatšího jednoho procenta české populace, zatímco podíl majetku chudších 50 procent populace stále klesá. Česká republika v tomto měřítku nerovnosti nejen překonává průměr Evropské unie, ale především se rychlostí nárůstu rozdílu vymyká evropskému trendu.
Nejvíce se tento trend projevuje u nejbohatší části z nejbohatšího jednoho procenta populace. V říjnu 2023 publikovala poradenská firma Boston Consulting Group Zprávu o bohatství v České republice, v níž konstatuje, že malá skupina nejbohatších osob (tzv. UHNW s majetkem větším než 100 miliónů dolarů) vlastní již 28 % celkového finančního bohatství v České republice, což je více než dvojnásobek podílu, který na UHNW průměrně připadá v jiných zemích světa.
Ještě užší skupina 100 nejbohatších Čechů vlastnila podle BCG celkem čtvrtinu finančního bohatství země. Jen samotná Renata Kellnerová vlastnila téměř 4 % českého bohatství. Odhady Forbesu týkající se 100 nejbohatších Češích za rok 2023 udávaly, že Kellnerová s rodinou vlastnila majetek za 356 miliard Kč, Daniel Křetínský za 199 miliard Kč a Karel Komárek 175 miliard Kč. Zpráva BCG přitom uvádí, že není obvyklé, aby jednotlivci drželi takovou část bohatství ve srovnání s ekonomikou své země. To platilo v loňském roce. Letos už navýšil Forbes odhady majetku Kellnerové na 386 miliard, Křetínského na 290 miliard a Komárka na 214,6 miliard Kč.
Podíl na finančním kapitálu země je jen jedním ze způsobů vyjádření nerovnosti ve společnosti. Významně ale ovlivňuje ostatní aspekty fungování společnosti. Již i Mezinárodní měnový fond varoval, že velké nerovnosti mohou podkopávat sociálního kohezi, vést k politické polarizaci a snižovat ekonomický růst. Poslední vědecké studie na toto téma pak naznačují, že rozkladný efekt velkých ekonomických nerovností ve formě nárůstu nedůvěry v demokratické politické zřízení a jeho instituce je větší v těch zemích, kde je celkové bohatství společnosti menší.
Filip Pospíšil