Ministerstvo pro místní rozvoj spustilo na začátku září datový dashboard, který zobrazuje vybrané údaje vypovídající o dostupnosti bydlení v České republice. Mimo jiné udává, že průměrná česká domácnost vydávala v roce 2023 na náklady spojené s bydlením pouhých 23,3 % disponibilních příjmů.
To na první pohled nevypadá jako špatné číslo, pokud víme, že podle statistik EU jsou za nadměrné náklady na bydlení obvykle označovány výdaje nad 40% disponibilních příjmů domácnosti. Takto vysoké výdaje hradilo podle Eurostatu ve městech v EU v roce 2022 průměrně 10.6% obyvatel a na vesnicích 6,6%. Městská populace v České republice byla podle tohoto ukazatele Eurostatu přesně na evropském průměru a u vesnické mělo nadměrné náklady jen 4% obyvatel.
Data z dashboardu MMR však mohou demonstrovat to, co celorepublikové průměry ve statistikách EU zakrývají. Totiž, že se náklady na bydlení a tím i jeho dostupnost v ČR výrazně liší podle krajů i jednotlivých skupin obyvatel. Zatímco v jihočeském kraji utratili obyvatelé průměrně 20.3 % příjmů na bydlení, v Praze už to bylo průměrně 26,9% a v Ústeckém kraji pak 25,6%. Ještě výraznější rozdíly jsou ve výši nákladů u různých skupin obyvatel. U nájemníků tvořily výdaje na bydlení v celorepublikovém průměru 36,8% příjmů, přičemž u vlastníků to bylo jen 19,9%. Největší poměr tvořily výdaje na bydlení nepřekvapivě u nejchudších, tedy 1 kvintilu populace podle příjmu, kde náklady na bydlení tvořily 39,43% jejich příjmů. Dashboard MMR bohužel nenabízí možnost kombinace dat nákladech na bydlení při členění podle obcí a skupiny obyvatel, ale má zvláštní záložku, která sumarizuje podíly domácností, které jsou nadměrně zatíženy náklady na bydlení. V Praze tedy vydává přes 40% příjmů 20.7 % domácnosti a mezi nájemníky je to celorepublikově 35,71%. U domácností s příjmem do 1. kvintilu pak má nadměrné náklady na bydlení 40.64% obyvatel.
Kombinovat data není možné ani u další datové složky dashboardu, která zachycuje pouhé nájmy, tedy jakou část svých příjmů vydá průměrná domácnost na pronájem standardizovaného 60 m² bytu (bez dalších spojených nákladů na bydlení). Zde je však možné podrobnější rozlišení dat o poměru nájmů k příjmům až na úroveň ORP (v Praze vydávají domácnost na nájem průměrně 33,9%, v Brně 30,5%).
Dashboard dále přináší přehled počtu ročních příjmů, které potřebuje průměrná domácnost na koupi standardizovaného 60 m² bytu v územním rozlišení podle krajů či ORP (nejvyšší v Praze, 8 ročních příjmů).
Záložka pocitové zatížení ukazuje, že v posledních letech narůstá počet domácností, které cítí náklady na bydlení jako velkou zátěž. Loni celorepublikově dosáhla 21,21% populace.
Další data v dashboardu se věnují bytové výstavbě až k úrovni jednotlivých obcí: počtům a typům bytových jednotek, které byly dokončeny v jednotlivých letech a počtům bytových jednotek, u kterých započala výstavba v jednotlivých letech. Zde je patrný určitý nárůst v posledních letech, který však dosud nedosáhl maxima z roku 2007.
Na úroveň obcí a krajů jsou dostupná i data o státní podpoře výstavby, respektive počtu podpořených a dokončených bytů v projektech, které byly podpořeny v rámci národních dotací, Státního fondu podpory investic (SFPI), Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) a Národního plánu obnovy (NPO) po roce 2021. Ta demonstrují zejména nízký podíl státní podpory na celkové výstavbě. Podpořena byla výstavba pouhých 4 688 bytů. Data přitom nerozlišují, zda se jednalo o podporu sociálního, dostupného či jiného bydlení a také zda podpořenými byly komerční subjekty, neziskové či samosprávy.
