Ministerstvo práce a sociálních věcí zařadilo do mezirezortního připomínkového řízení Návrh nařízení vlády o koeficientu pro výpočet minimální mzdy v roce 2025 a 2026. V něm navrhuje zvýšení minimální mzdy tak, aby v roce 2025 relace minimální a průměrné mzdy dosáhla cca 42,2 % a v roce 2026 pak 43,4 %. Cílem podle předkladatelů je, aby mohlo být v roce 2029 dosaženo 47 %. V roce 2022 byla kolem 40 %, což ČR řadilo na čtvrté místo od konce mezi zeměmi EU, které mají minimální mzdu. Pro návrh zpracoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) jako podklad Analýzu přiměřenosti minimální mzdy v ČR 2023.
V ní mimo jiné konstatuje, že minimální mzda (která v základní sazbě v roce 2023 činila 17 300 Kč a v roce 2024 činí 18 900 Kč měsíčně, resp. 112,50 Kč za hodinu) nestačila k pokrytí základních životních potřeb včetně nákladů na bydlení. Aby byly tyto potřeby pokryty, minimální mzda by podle RILSA musela být o 36–60 % vyšší v závislosti na velikosti obce. Nominálně by musela dosahovat 23 500 Kč až 27 700 Kč hrubého měsíčně.
Argumentace RILSA o nízké stávající výši minimální mzdy se opírá především o určení životních potřeb jako součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení platných v roce 2023, které se používají pro výpočet příspěvku na bydlení. Takové určení minimálních životních potřeb je však značně sporné, protože nijak nezohledňuje reálné náklady na bydlení ani ostatní životní potřeby. Ty jsou významně vyšší, než politicky (arbitrárně) stanovené normativy a životní minimum. Ze zohlednění reálných minimálních potřeb by vyplývala vhodnost výrazně vyššího než navrženého zvýšení.
Zpráva RILSA dále dokládá, že v roce 2023 vzrostla minimální mzda jen o 6,8 %, zatímco inflace měřená indexem spotřebitelských cen dosáhla 10,7 %. To znamená, že reálná hodnota minimální mzdy poklesla. Navíc průměrná mzda rostla rychleji než minimální mzda, což vedlo k rozevírání nůžek mezi minimální a průměrnou mzdou. Tento vývoj naznačuje, že minimální mzda zaostávala za celkovým růstem mezd a neposkytovala dostatečnou ochranu před inflací.
Zpráva přináší celou řadu zajímavých srovnání či zjištění, mezi nimi i mezinárodní srovnání reálné roční minimální mzdy pomocí parity kupní síly (PPP). Z něho vyplývá, že minimální mzda v ČR je hluboko pod průměrem zemí OECD.
Analýza si také všímá vysokého výskytu nízkých mezd (méně než dvě třetiny národního mediánu mezd zaměstnanců na plný úvazek) v ČR. Výskyt nízkých mezd je vyšší oproti průměru EU i OECD zejména u žen. To naznačuje potřebu dalšího zvyšování minimální mzdy a opatření pro snížení genderových rozdílů v odměňování.
