Text je aktualizací článku z března 2020 publikovaného také na tomto webu. Vznikl ve spolupráci Centra pro společenské otázky – SPOT (Lucie Trlifajová, Karel A. Novák, Martina Seidlová) a organizace IQ Roma servis/Platforma pro sociální bydlení (Adam Fialík)
Současnou epidemiologickou situací jsou specificky ohrožení živnostníci, lidé pracující na dohody či mající další nejisté formy práce, ti, kteří přišli o výdělek nebo jeho část, onemocněli či jsou v karanténě. Pro jednotlivé skupiny připravil stát sice specifické programy podpory – viz weby MPSV – informace pro zaměstnance, MPO – pro OSVČ a podnikatele a finanční správy – pro pracovníky na DPP, DPČ – někteří z nich ale vypadávají (např. při kombinaci více prací, nedostatečném poklesu příjmu, nepodporovaném oboru) či z nich nepokryjí základní výdaje.
Výpadky příjmu také dopadají silně na pečující o blízké osoby, zejména samoživitelky a samoživitele, kterým nemusí stačit (některá z forem) ošetřovného, může být vyplacena s přílišným zpožděním nebo jim na podporu nevzniká nárok (např. OSVČ s nedoplatky vůči státu, v úpadku, pobírající rodičovský příspěvek, zaměstnanci bez sociálního pojištění, např. s příjmem na DPP do 10 000 Kč, aj.). Do nejisté situace se mohou dostat i živnostníci, kterým vzniká nárok na nemocenskou až po 15 dnech nemoci (nebo karantény), a to pouze těm, kteří si platili připojištění. Jinými slovy, stávající formy podpory nemusí stačit na pokrytí finančních potřeb domácnosti.
V takovém případě je možné žádat o další podporu v rámci systému sociálních dávek, které nejsou podmíněny předchozími pojistnými odvody. U těchto tzv. nepojistných dávek se neposuzuje příjem jednotlivce, ale celé domácnosti (které ovšem nejsou pro všechny dávky stejně definovány). Následující text krátce shrnuje, jak tyto dávky fungují.
