Rubriky
Tisková zpráva

“Celý život jsem pracoval, teď mi nikdo nepomůže”

Pandemie odhalila trhliny v systému sociální ochrany prekérních pracovníků, do statistik se jejich situace zatím nepromítla.

Počet příjemců dávek v hmotné nouzi se během roku 2020 téměř neměnil. Vzrostl z 1,29 procenta na pouhých 1,34 procent. Některé sociální dávky, například příspěvek na bydlení, Češi loni čerpali méně než doposud. A to navzdory nárůstu nezaměstnanosti, kdy se počet uchazečů o zaměstnání dostal na úroveň roku 2017, tedy na 4,3 procenta. Část populace ohrožená ekonomickými dopady koronavirové krize se podle autorů projektu Mapa nezaměstnanosti z Centra pro společenské otázky – SPOT totiž v oficiálních statistikách zatím neobjevuje, navíc mají omezenou možnost sociální dávky čerpat. 

Rubriky
Uncategorized

Jaké dávky je možné čerpat v případě poklesu příjmu?

Text je aktualizací článku z března 2020 publikovaného také na tomto webu. Vznikl ve spolupráci Centra pro společenské otázky – SPOT (Lucie Trlifajová, Karel A. Novák, Martina Seidlová) a organizace IQ Roma servis/Platforma pro sociální bydlení (Adam Fialík)

Současnou epidemiologickou situací jsou specificky ohrožení živnostníci, lidé pracující na dohody či mající další nejisté formy práce, ti, kteří přišli o výdělek nebo jeho část, onemocněli či jsou v karanténě. Pro jednotlivé skupiny připravil stát sice specifické programy podpory – viz weby MPSV – informace pro zaměstnance, MPO – pro OSVČ a podnikatele a finanční správy – pro pracovníky na DPP, DPČ – někteří z nich ale vypadávají (např. při kombinaci více prací, nedostatečném poklesu příjmu, nepodporovaném oboru) či z nich nepokryjí základní výdaje. 

Výpadky příjmu také dopadají silně na pečující o blízké osoby, zejména samoživitelky a samoživitele, kterým nemusí stačit (některá z forem) ošetřovného, může být vyplacena s přílišným zpožděním nebo jim na podporu nevzniká nárok (např. OSVČ s nedoplatky vůči státu, v úpadku, pobírající rodičovský příspěvek, zaměstnanci bez sociálního pojištění, např. s příjmem na DPP do 10 000 Kč, aj.). Do nejisté situace se mohou dostat i živnostníci, kterým vzniká nárok na nemocenskou až po 15 dnech nemoci (nebo karantény), a to pouze těm, kteří si platili připojištění. Jinými slovy, stávající formy podpory nemusí stačit na pokrytí finančních potřeb domácnosti. 

V takovém případě je možné žádat o další podporu v rámci systému sociálních dávek, které nejsou podmíněny předchozími pojistnými odvody. U těchto tzv. nepojistných dávek se neposuzuje příjem jednotlivce, ale celé domácnosti (které ovšem nejsou pro všechny dávky stejně definovány). Následující text krátce shrnuje, jak tyto dávky fungují.