Rubriky
Tisková zpráva

“Celý život jsem pracoval, teď mi nikdo nepomůže”

Pandemie odhalila trhliny v systému sociální ochrany prekérních pracovníků, do statistik se jejich situace zatím nepromítla.

Počet příjemců dávek v hmotné nouzi se během roku 2020 téměř neměnil. Vzrostl z 1,29 procenta na pouhých 1,34 procent. Některé sociální dávky, například příspěvek na bydlení, Češi loni čerpali méně než doposud. A to navzdory nárůstu nezaměstnanosti, kdy se počet uchazečů o zaměstnání dostal na úroveň roku 2017, tedy na 4,3 procenta. Část populace ohrožená ekonomickými dopady koronavirové krize se podle autorů projektu Mapa nezaměstnanosti z Centra pro společenské otázky – SPOT totiž v oficiálních statistikách zatím neobjevuje, navíc mají omezenou možnost sociální dávky čerpat. 

Rubriky
Tisková zpráva

Analýza mapuje 20 let byznysu s dluhy. Řešení jeho následků mají poslanci na stole

Přehled toho, jak vznikaly a rostly dluhy od nultých let do současnosti přináší nová analýza. Ta identifikuje celkem čtyři pilíře byznysu s dluhy, z nichž se tři v uplynulých letech podařilo zákonodárcům odstranit či omezit. Poslance tuto středu 14. dubna čeká závěrečné aklíčové projednávání novely exekučního řádu, která má řešit vedle přetrvávajících důsledků systémových příčin dluhových pastí z minulosti poslední z pilířů  – volný trh s exekucemi.

Obcházení soudů nebo soudní pasivita. Nepřiměřené advokátní odměny u malých dluhů. I minimální regulace nemorálních, zejména nebankovních, půjček. To jsou tři ze čtyř pilířů exekučního byznysu, které se podle analytiků podařilo postupnou novelizací klíčových kodexů odstranit. Politici mají nyní možnost zregulovat nejen zbývající neřád v podobě konkurenčního prostředí exekutorů, ale zároveň vyřešit nešťastnou exekuční minulost Česka – zastavení statisíců nevymahatelných i protiprávních exekucí. Hlasování o novele exekučního řádu proběhne ve Sněmovně už za týden.

Rubriky
média projekty

Nastavme spravedlivější exekuční systém

Výzva organizací věnujících se sociální problematice

Praha, 3. června 2020 

Vyzýváme politiky a političky, aby v rámci aktuálně projednávané novely exekučního řádu podpořili přijetí tzv. čisté teritoriality exekutorů, zastavení starých nevymahatelných exekucí, zavedení chráněného účtu a změnu výpočtu srážek z příjmu. Tyto legislativní změny zásadně přispějí k řešení temné exekuční minulosti, která dopadá nejen na životy jednotlivců potýkajících se s dluhy, ale i na socioekonomickou situaci celé České republiky.

Jako organizace, které se dlouhodobě věnují sociální problematice, se denně setkáváme s negativními dopady exekucí. Problém s předlužeností v Česku narostl zejména v důsledku absence regulace malých půjček a neadekvátně nastaveného systému vymáhání dluhů. Přestože legislativní změny přijaté v uplynulých letech znemožnily řadu nejproblematičtějších praktik, některé systémové problémy a zatížení statisíců obyvatel nesplatitelnými dluhy přetrvává dodnes. Podporujeme proto přijetí níže uvedených komplexních opatření, díky nimž lidé s exekucemi nebudou nadále nuceni pracovat na hraně formálního pracovního trhu nebo zcela mimo něj a budou moci vystoupit z cyklu dluhové pasti.

Rubriky
média projekty

Výzva k obnovení rovného přístupu občanů České republiky k doplatku na bydlení

Vláda v současnosti přijímá řadu opatření směřujících k udržení pracovních míst. Přesto lze předpokládat, že část pracovních míst bude buď utlumena, nebo zanikne, a skokově se tak zvýší počet osob bez dostatečného příjmu. Tito lidé budou odkázáni na sociální dávky, přičemž flexibilita celého systému bude klíčová pro stabilizaci jejich situace, zejména bydlení.

Jednou z dávek, která tuto základní ochranu umožňuje, je doplatek na bydlení. V řadě obcí ovšem jeho využití není možné, protože celé obce nebo jejich podstatné části byly označeny za oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, a dávku zde nelze vyplácet.

Touto výzvou chceme poukázat na hrozbu spojenou s tímto omezením pro osoby nově žádající o doplatek na bydlení v souvislosti s dopady výskytu COVID-19. Chceme apelovat na kompetentní orgány, aby zvážily zrušení opatření, kterými byla tato bariéra v přístupu k podpoře v bydlení zavedena.

Udržet si bydlení je předpokladem pro překonání krize

V českém systému sociálních dávek je velký důraz kladen na podporu udržení bydlení, protože stabilní bydlení je základem a podmínkou pro řešení nepříznivé situace a plnohodnotného zapojení do běžných ekonomických a sociálních aktivit.

Platí to o to silněji v současné situaci, kdy se vlády i celé společnosti snaží vypořádat s pandemií nákazy COVID-19. Bydlení je podmínkou a předpokladem úspěšnosti tohoto snažení.

Rubriky
média projekty

Výzva ke zmírnění sociálních dopadů pandemie COVID-19

Vážený pane premiére, vážení členové vlády,

obracíme se na vás s výzvou, abyste v rámci opatření reagujících na současnou pandemii onemocnění COVID-19 umožnili dočasné rozšíření sociální podpory pro lidi, kteří v jejím důsledku ztratili přístup k příjmu ze zaměstnání. 

Mezi nejvíce ohrožené skupiny patří drobní podnikatelé a lidé pracující na dočasné smlouvy, dohody nebo přes agentury práce. Na těchto méně stabilních pozicích často pracují lidé s nižšími příjmy, pravděpodobně patřící k té čtvrtině obyvatel Česka, která i v době vrcholící konjunktury téměř neměla finanční rezervy, nebo ke 40 % obyvatel patřících ke strádající nebo ohrožené třídě

Vláda v současnosti připravuje soubor opatření v řádech miliard korun, které mají udržet stabilitu pracovních míst. Opatření cílí na podniky, živnostníky a zaměstnance pracující na plný úvazek. Bohužel ale lidé pracující na dohody o pracovní činnosti nebo o provedení práce nebudou před dopady krize nijak chráněni, v delším horizontu pak ani zaměstnanci agentur práce. Limitovaná je i ochrana pro malé živnostníky, která je postavena na principu podpory úvěrů a slev na pojistném. Mezi drobnými podnikateli bude řada těch, pro které je vzhledem k nižší hladině příjmů, omezeným rezervám a nejistému výhledu přijetí půjčky velmi rizikové. Ohroženy jsou i rodiny s dětmi, které budou dlouhodobě odkázány na příjmy z ošetřovného, zejména samoživitelé a samoživitelky.

Je na místě očekávat, že se řada těchto lidí dočasně ocitne v situaci, kdy nebudou s to ze svých příjmů pokrýt náklady na život. Lze předpokládat, že současná krize je dočasná, nicméně pokud nebudou nastaveny vhodné mechanismy pro zmírnění jejích akutních dopadů, mohou se její sociální a ekonomické náklady v budoucnu výrazně znásobit. Vzhledem ke zkušenosti, kterou jako společnost máme s předlužením, považujeme za klíčové předcházet situaci, kdy jsou lidé ve finančním nouzi odkázáni na půjčky. 

Vyzýváme vás proto k zajištění dočasných nelegislativních úprav dávkového systému s cílem ochrany nejohroženějších skupin obyvatel. Finanční stabilita a rychlá možnost obnovy kupní síly obyvatel jsou klíčové pro udržení a rychlou obnovu ekonomiky. V českém kontextu často zaznívá, že dávky mají fungovat jako „trampolína“ v období poklesu příjmu. Teď nastala chvíle, kdy by měl sociální systém tuto roli sehrát a nabídnout zásadní podporu proti finanční destabilizaci domácností a jejich pádu do pasti půjček a dluhů. 

Rubriky
média

Jaké dávky mohou čerpat OSVČ (a nejen oni) v případě poklesu příjmu?

Text vznikl ve spolupráci Centra pro společenské otázky – SPOT (Lucie Trlifajová, Karel A. Novák) a organizace IQ Roma servis (Adam Fialík)

Současnou epidemiologickou situací jsou specificky ohrožení živnostníci, kteří přišli o výdělek z podnikání, onemocněli či jsou v karanténě. Výpadek v podnikání není pokryt žádným veřejným pojistným systémem. Nárok na nemocenskou vzniká až po 15 dnech nemoci (nebo karantény), a pouze těm, kteří si platili připojištění. Ti, kteří měli příjem alespoň 12 měsíců v průběhu posledních dvou let mohou – po pozastavení živnosti a registraci na úřadě práce – žádat o podporu v nezaměstnanosti. Ale ani tyto dávky nemusí stačit na pokrytí finančních potřeb domácnosti, navíc na ně řada lidí nedosahuje. V takovém případě je možné žádat o další podporu v rámci systému sociálních dávek, které nejsou podmíněny předchozími pojistnými odvody. 

U těchto, tzv. nepojistných dávek se neposuzuje příjem jednotlivce, ale celé domácnosti (které ovšem nejsou pro všechny dávky stejně definovány). Pro případy náhlého výpadku příjmu jsou určeny dávky v systému hmotné nouze, které jsou zatíženy značným prověřováním příjmu a majetku. Jsou ale schopny zajistit prostředky na základní potřeby v krizové situaci, tedy zabránit propadu na úplné dno. Dávky v systému státní sociální podpory pak mají charakter dlouhodobé podpory při trvajícím sníženém příjmu. Nabízejí určitou podporu rodinám s dětmi nebo mohou snížit náklady na bydlení. 

Následující text krátce shrnuje, jak tyto dávky fungují. Zaměřujeme se podrobněji na situaci OSVČ, možnost žádat o nepojistné dávky samozřejmě není omezena jen na tuto skupinu.

Rubriky
média projekty

Minimální důstojná mzda

Je normální jet na dovolenou, zajít jednou za čas na koncert, zaplatit dětem tábor, uspořit na nečekané výdaje?
Kolik musíme brát, abychom si podobné běžné věci mohli dovolit?
A jak daleko je této částce i po současném zvyšování česká minimální mzda?


Zástupci Centra pro Společenské otázky – SPOT se v posledních čtyřech letech podíleli jako klíčový aktéři na výpočtu tzv. Minimální důstojné mzdy, částky, která by měla umožnit pokrýt základní potřeby pro důstojný život. Koncept navazuje na zahraniční debaty o tzv. living wage a přenáší je do českého kontextu.

Rubriky
média projekty výzkumná zpráva

Kdo jsou nezaměstnaní deset let po krizi?

Deset let po začátku ekonomické krize zažívá Česká republika historicky nejnižší míru nezaměstnanosti. Přináší však vysoká míra zaměstnanosti prosperitu a jistotu všem obyvatelům České republiky? Jaký charakter má současná nezaměstnanost a kdo vlastně jsou dnešní nezaměstnaní? Jaká opatření mohou přispět k efektivnímu ukončování dlouhodobé nezaměstnanosti a ekonomické nejistoty?

Představujeme vám sérii krátkých analýz – tzv. factsheetů – o vývoji nezaměstnanosti a podobách ekonomické a sociální (ne)jistoty od roku 2008. Níže naleznete shrnutí hlavních zjištění a doporučení společně s odkazy na příslušné factsheety.

Rubriky
média projekty

V boji s chudobou se vláda chystá přijmout opatření, která byznys s chudobou nevyřeší a situaci chudých dále zhorší

Společné prohlášení

  • SPOT – Centra pro společenské otázky (Lucie Trlifajová, Karel A. Novák),
  • Institutu pro sociální inkluzi (Martin Šimáček, Alena Zieglerová),
  • společnosti Člověk v tísni (Jan Černý),
  • LUMOS (Jan Klusáček),
  • Platformy pro sociální bydlení (Vít Lesák)

k závěrům a ukončení činnosti „Pracovní skupiny k problematice 15 opatření pro boj s chudobou“, kterou svolávalo Ministerstvo práce a sociálních věcí:

Rubriky
média výzkumná zpráva

Rizika reformy dávek na bydlení (verze červen 2019)

Podíl příjemců Příspěvku na bydlení vůči obyvatelstvu (06/2018, Zdroj dat: Úřad práce, Zpracování SPOT)

Lucie Trlifajová a Tomáš Samec z Centra pro společenské otázky SPOT reagují na návrh vlády z června 2019 zásadně překopat systém sociální podpory bydlení.

Přestože v České republice v posledních letech klesá nezaměstnanost a rostou mzdy, přístup ke kvalitnímu bydlení představuje jednu z velkých výzev současnosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje zákon rušící dosavadní hlavní nástroje politiky bydlení, příspěvek a doplatek na bydlení, a zavádějící novou dávku přídavek na bydlení.

Návrh zákona ruší systém dávek na bydlení, který pro řadu domácností představuje prostředek, jak si zajistit kvalitní bydlení ve standardních bytech.

Dosavadní systém, umožňuje současně pomáhat ohroženým skupinám (senioři, nekompletní rodiny) i pracujícím, kteří mají nízké mzdy a bydlí v ekonomických centrech, kde rostou náklady na bydlení.

Bez existence adekvátních bytových kapacit a nástrojů pro sociální nebo dostupné bydlení se změnou dávek na bydlení stát zbavuje jednoho z mála konkrétních a fungujících nástrojů v politice bydlení.

Tato legislativní změna sebou přináší celou řadu rizik: