V posledních třech letech jsme se v rámci projektu Dobrá práce v obci intenzivně věnovali postavení lidí, kteří se cyklí v opakované nebo dlouhodobé nezaměstnanosti, prekérních pracech a nízkých příjmech – tedy skupiny lidí, která by měla stát v centru pozornosti státních politik zaměstnanosti. Máme zpracovánu řadu analýz, o které je možné se v tvorbě veřejných politik opírat:
- Série analýz k situaci osob ohrožených na trhu práce. Klíčové jsou zejména analýzy ke zkušenosti těchto lidí (charakter a efekty prekarizace), příčinách jejich postavení (intersekcionalita znevýhodnění a víceúrovňovost bariér), a úzkému zacílení stání podpory nízko-příjmových pracujících.
- Analýzy k exekucím, zejména dopadům exekucí na finanční ne/udržitelnost zaměstnání (dané zejména nízkou nezabavitelnou částkou, které nepomohlo ani navýšení z letošního léta) a příčinám růstu dluhů do nesplatitelných částek, které ukazují, že nejde primárně o selhání jednotlivců, ale regulační a ochranné role státu.
- Průběžná zjištění ke směřování podpory, ukazují v čem je možné navazovat na zkušenosti s VPP, a zdůrazňují významnou roli obcí. Pro konkrétní nástroje a inspirativní praxe jsme spustili web Zaměstnávám.cz.
Ekonomické dopady současné pandemie budou charakter nezaměstnanosti měnit, je nicméně pravděpodobné, že bez adekvátní státní podpory (na jejíž potřebnost jsme s dalšímí organizacemi upozorňovali na začátku první vlny pandemie) se prohloubí popisované trendy prekarizace. To povede ke zhoršení postavení lidí, kteří jsou již dnes ve špatném postavení, a rozšíří skupiny lidí, kteří budou ohroženi upadnutím do cyklu nezaměstnanosti a nestálé práce.
Z tohoto důvodu se ve spolupráci s dalšími organizacemi obracíme na Ministerstvo práce a sociálních věcí, Úřad práce České republiky a na další aktéry s následující výzvou:
Vážení zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí, Úřadu práce České republiky a sociálních partnerů,
v souvislosti s nadcházející ekonomickou recesí a očekávaným nárůstem nezaměstnanosti se na Vás jako zástupci občanského sektoru obracíme s výzvou k zahájení diskuze o potřebných změnách v politice zaměstnanosti a příjmů osob ohrožených ztrátou zaměstnání nebo bez zaměstnání.
Jsme přesvědčeni o tom, že při nastavování podmínek pro vedení v evidenci zájemců a uchazečů o zaměstnání, poskytování příležitostí aktivizace nezaměstnaným a uspokojování personálních potřeb zaměstnavatelů musí být více než dosud zohledňována reálná situace těch, jichž se uplatňovaná opatření týkají. Chystané změny zákona o zaměstnanosti a zákonů upravujících nepojistné sociální dávky je třeba analyzovat v jejich vzájemné provázanosti a z pohledu disponibilních příjmů jednotlivců a rodin. Nastavovaná opatření musí být funkční i z hlediska zaměstnavatelů.
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo ve spolupráci se sociálními partnery legislativní úpravu kurzarbeitu v podobě podpory v době částečné zaměstnanosti, má připraveny dvě novely zákona o zaměstnanosti a avizuje návrh změn nastavení podpory v nezaměstnanosti a aktivizačních opatření. V oblasti nepojistných sociálních dávek je ve stavu po připomínkách zákon o přídavku na bydlení, jímž mají být nahrazeny stávající dávky příspěvek a doplatek na bydlení, a chystá se úprava konstrukce a nastavení valorizace životního a existenčního minima.
Příjmy domácností ze zaměstnání a z dávkových systémů, stejně jako odliv části těchto příjmů exekucemi nebo oddlužováním, jsou spojité nádoby, bez jejichž zohlednění nelze nastavit funkční model podpory osob v obtížích souvisejících s ekonomickými změnami ve společnosti.
Vyzýváme Vás proto k uspořádání společného jednání na půdě MPSV nebo Generálního ředitelství Úřadu práce ČR nad níže uvedenými tématy zaměstnanosti a příjmů v polovině října 2020, dle Vašich časových možností.
Diskusní okruhy:
- Postupy Úřadu práce ČR ve změněných společenských podmínkách, které budou vyžadovat větší důraz na aktivní politiku zaměstnanosti a efektivní zvládnutí zvyšování počtu žadatelů o nepojistné sociální dávky: komplexní podpora klientů jako uchazečů o zaměstnání a zároveň jako příjemců dávek, využívání “kalkulačky příjmů“, zvyšování předvídatelnosti a přezkoumatelnosti rozhodnutí, zjednodušení formulářů, rozšíření možnosti elektronického či jiného podání žádostí o zprostředkování zaměstnání a o dávky.
- Nový spotřební koš pro konstrukci životního minima, nastavení valorizace životního minima a využívání jeho vlivu na příjem nezaměstnaných i (ve větší míře) zaměstnaných osob k podpoře setrvání a/nebo návratu na trh práce.
- Změny v podpoře v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci či jiných aktivizačních opatřeních se snahou vyrovnat tyto zásluhové podpory s ostatními pojistnými dávkami (nad 60 procent čistého příjmu, po dostatečně dlouhou podpůrčí dobu pro naplnění účelu podpory).
- Možnosti nastavení nebo prohloubení spolupráce veřejných služeb zaměstnanosti s bezplatnými dluhovými poradnami, poskytovateli sociálních a aktivizačních služeb.
Věříme, že společné setkání či setkávání nad výše uvedenými body umožní lepší přípravu na výzvy, které v brzké době čekají nejen trh a státní úřady, ale i nestátní organizace pomáhající klientům uplatnit se a setrvat v zaměstnání.
Alena Zieglerová, Institut pro sociální inkluzi
Filip Pospíšil, Lucie Trlifajová, Centrum pro společenské otázky – SPOT
Lenka Máchová, Lucie Rybová, Český helsinský výbor
Lenka Ouředníčková, Gabriela Hendlová, Rubikon Centrum
Jan Černý, Člověk v tísni
